Erdoganova vláda chce změnu ústavy, má ochránit rodinu před "perverzními trendy"

Prezident Erdogan navrhovanou změnu článku o rodině hájí a říká, že ochrání institut rodiny před "perverzními trendy". "Zvrácenost, nemravnost a pokřivené vztahy jsou podporovány na úkor legitimity svazku muže a ženy," prohlásil Erdogan v pondělí před islámskými učenci v Ankaře. Dodal, že je potřeba chránit rodinu před "narůstající hrozbou perverzních trendů". Ústavní změna by měla zakotvit, že manželství je svazkem muže a ženy.

Právník komunity LGBT+ Kerem Dikmen opozičnímu serveru Duvar řekl, že posílení práv jedné části společnosti nesmí být na úkor práv části jiné, a to obzvlášť v době, kdy přibývá případů xenofobie a nenávisti vůči lidem z komunity LGBT+.

Homosexualita v Turecku, na rozdíl od mnoha jiných muslimských států, není považována za zločin. Tamní společnost je ale stále z velké části konzervativní a svazky osob téhož pohlaví legislativa neumožňuje. Turecko bylo dříve považováno za bezpečný přístav homosexuálů a dalších sexuálních menšin na Blízkém východě a v Istanbulu se desetitisíce lidí účastnily každoročně jejich pochodů hrdosti. Ty už ale několik let místní úřady nepovolují.

Erdogan a mnozí členové jeho strany v minulosti opakovaně hovořili o homosexualitě jako o "úchylce" či "zvrácenosti". "Silný národ vychází ze silné rodiny. Zavádí nám sem LGBT ve snaze zdegenerovat naši rodinnou strukturu," prohlásil Erdogan minulý měsíc. Podobně se vyjádřil už dříve i ministr vnitra Süleyman Soylu, podle něhož byl "koncept LGBT importován do turecké kultury ze Západu". Loni se také na pultech knihkupectví v Turecku objevil britský komiksový román Srdcerváči v obálkách s nápisem, že kniha je "škodlivá pro děti". Její hlavní postavou je gay.

Se zakotvením práva nosit šátek na veřejnosti, včetně státních institucí, do turecké ústavy přišel Erdogan poté, co největší opoziční strana začátkem října předložila návrh zákona, jenž by ženám zaručil právo svobodně se rozhodnout, zda chtějí nosit ve veřejných institucích šátek. Zakrývání vlasů ženami ve veřejných institucích bylo v Turecku zakázáno v roce 1980 ve snaze omezit rostoucí vliv islámu v zemi. Poté, co se k moci dostal současný prezident Erdogan (nejprve od roku 2003 jako premiér, od roku 2014 je prezidentem), byl zákaz postupně rušen - na univerzitách, pak ve státní správě, pro policistky a nakonec roce 2017 i pro ženy v armádě. Vláda prezidenta Erdogana je v posledních letech kritizována za stále větší příklon k islamismu.

Pro ústavní změnu je v tureckém parlamentu potřeba třípětinová většina, kterou Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) nemá ani se svým spojencem, nacionalistickou Stranou národní akce (MHP). Část opozice, včetně největší opoziční Lidové republikánské strany (CHP), navrhované změny ústavy odmítá.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan,  Turecko