"Z dlouhodobého hlediska to pro zvířata bude obrovský profit," řekl Bejček. Dřevo, které shoří, dodá do půdy živiny, přibude více listnatých stromů a lze odhadnout, že v budoucnu bude dominovat buk, který v této lokalitě převládal předtím, než v ní byly uměle vysazeny smrkové porosty. "Do několika let tam bude pro zvířata neporovnatelně příznivější prostředí," doplnil.

Lze podle něj říci že v národním parku se vyskytují druhy zvířat běžné po celém Česku. Jednou z výjimek je kamzík, který tam byl vysazen před více než sto lety a žije tam dodnes.

Zvířata by podle děkana neměla mít problém před plameny uniknout vzhledem k charakteru požáru. Park totiž není zasažen plošně, ale objevují se spíše jednotlivá ohniska, proto zvířata utečou dříve, než se k nim oheň dostane. Drobnější druhy jako lasice si jsou také schopné najít úkryty, a požár bez úhony přežijí.

Bobek, který se zabývá studiem vlivu požárů na dlouhodobý vývoj lesních ekosystémů, dnes ČTK napsal, že z biologického hlediska se ekosystém lesa s následky požáru vypořádá. "Požárové narušení lesa bude mít na přechodnou dobu nepochybně snadno viditelné projevy, ale určitě není namístě obávat se toho, že se na zasažená místa les už nevrátí," uvedl vědec. "Z našich výzkumů jasně vidíme, že každé takové narušení se v minulosti vždy podařilo zacelit," doplnil.

Také Bobek zdůraznil potřebu vyššího podílu listnáčů v nových generacích lesů v ČR. "Situace posledních let nám jasně ukazuje, že koncept jednodruhového hospodářského lesa postaveného na produkci smrku nedává do budoucna ekologický a ani ekonomický smysl," napsal vědec. "Dlouhodobým suchem oslabený smrkový les snadno podlehne napadení lýkožroutem, nebo ho zničí požár. Z výzkumů přitom víme, že listnaté lesy hoří podstatně méně snadno než jehličnaté," upozornil.

Požár v Českém Švýcarsku vypukl v neděli. Oheň zasáhl plochu zhruba 1000 hektarů. Na místě zasahuje přes 400 hasičů.

Vědec: Plochy zasažené požárem se zřejmě po uhašení rychle zazelení

Plochy zasažené požárem u Hřenska se v budoucnu zřejmě rychle zazelení. Při obnově lesů bude třeba dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období. ČTK to řekl Jan Krejza z oddělení xylogeneze a tvorby biomasy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Podle Krejzy mohlo sice požár urychlit, že v lesích zůstalo ležet dřevo napadené kůrovcem, roli však hraje více faktorů.

Krejza řekl, že v území se striktní ochranou přírody se při obnově bude muset nejspíše zvolit takzvaný sukcesní vývoj. "Což znamená, že hned po skončení požáru, po vychladnutí ploch, tam začnou nalétávat pionýrské dřeviny, jako je třeba bříza osika, které jsou schopny tu plochu relativně rychle osídlit," popsal vědec. Jako pionýrské jsou označovány druhy, které osidlují nově vzniklé nebo poničené lokality.

"A pak se les začne přetvářet až na dřevinnou skladbu, která je to finální stadium. Což by v důsledku klimatické změny měly být smíšené porosty, porosty s převahou listnatých dřevin," dodal Krejza. Upozornil, že by mělo jít o druhy schopné snášet období sucha, která budou stále častější. "U nás je nejtypičtějším příkladem dub," uvedl expert.

Na plochách, do kterých mohou lesníci zasahovat, se podle Krejzy dá jít zpočátku podobnou cestou jako ve striktně chráněných zónách. "Lesníci mají možnost tam vysít přípravné dřeviny, ale s nimi je do budoucna určitě třeba pracovat. Tím, že se přípravné porosty pionýrských dřevin rozvolní a bude se tam vnášet finální dřevina," popsal Krejza s tím, že musí jít opět o vhodnou skladbu druhů.

"Většinou i na takto zasažených plochách něco přežije. A to co tam přežije, je schopné i nějakou budoucí generaci založit. Takže já věřím, že plochy se rychle zazelení, ať buření nebo pionýrskými dřevinami," uvedl vědec. Buřeň je lesní plevel, který roste na holinách a půdách určených k zalesnění, jde například o trávy či kopřivy.

K tomu nakolik mohlo rozšíření požáru ovlivnit vytěžené dřevo napadené kůrovcem ležící v lesích, Krejza uvedl, že jde o jeden z faktorů. Dalšími jsou horké teplotní vlny, nedostatek srážek i samotné založení požáru. "Když tam zůstanou kmeny, do toho spousta dřeva po kůrovci, tak je oheň nejspíše schopen se šířit daleko rychleji," konstatoval vědec.

Starosta města Krásná Lípa Jan Kolář dnes řekl, že oheň nemusel České Švýcarsko zasáhnout v takovém rozsahu, pokud by napadené dřevo v lesích nezůstalo. Podle mluvčího Národního parku České Švýcarsko Tomáše Salova by ale mimo jiné bylo nutné odvézt z lesů i vrstvy dekády staré hrabanky, která dobře hoří.

Příroda obnoví les v Českém Švýcarsku za několik let, požárů lesů bude přibývat

Příroda začne les v Českém Švýcarsku po požáru obnovovat prakticky okamžitě. Na rozsahu požáru má velký podíl nepůvodní smrkový porost zdecimovaný kůrovcem, řekl ČTK ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška, který zkoumal obnovu porostu ve stejném národním parku po požáru z roku 2006. Petr Čermák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně ČTK řekl, že lesních požárů bude přibývat.

"Obecně platí, že většina lesních požárů u nás je malá, je uhašena rychle. Díky hustému osídlení jsou včas odhaleny. S vlnami horka a sucha spojenými s větrným prouděním bohužel přibývá situací, kdy je v lese zásoba snadno zápalného materiálu. Stejně jako v současném případě v Českém Švýcarsku pak vznikají různá ohniska a oheň se šíří nepředvídatelně různými směry, kudy vítr roznáší hořící materiál," uvedl Čermák.

Podle něj se lidé v lese stále nechovají dostatečně zodpovědně, přitom by stačilo, aby dodržovali desítky let platící pravidla o nerozdělávání ohně a neodhazování nedopalků a jiných nebezpečných materiálů. "Lesních požárů, které vzniknou z jediné možné přírodní příčiny, tedy po úderu blesku, jsou pouhá dvě procenta. Naprostá většina vzniká z lidské nedbalosti," dodal Čermák.

Ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška upozornil, že jedním z důvodů, proč se požár v národním parku tak rychle šíří, je nepůvodní smrkový porost. "Už několik generací se tam na zemi kumuluje opadané jehličí, které je extrémně proschlé a hoří jako papír. My jsme podobnou situaci viděli v roce 2006, kdy u Jetřichovic shořelo přes 25 hektarů lesa. Příroda si ale s obnovou lesa poměrně rychle poradí," uvedl Vrška.

S kolegy se na místo požáru pravidelně vraceli. Po roce ve vyhořelém lese rostly první semenáčky takzvaných pionýrských dřevin, jako jsou bříza, osika, vrba i modřín nebo borovice. "Už v druhém roce tam bylo zeleno a dnes, tedy po šestnácti letech, je tam krásný smíšený les. Horší je, že tento aktuální požár ohrožuje infrastrukturu a lidská obydlí," dodal Vrška.