Výsledkem čtvrtečního jednání je mimo jiné to, že ČR bude s Německem jednat o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat.

"V oblasti energetiky je velmi důležité, že se Česko a Německo shodly na potřebě bližší spolupráce, která je významná jak z hlediska řešení současné krize a okamžitých potřeb, tak strategického výhledu, například s odkazem na budoucí výstavbu LNG terminálů na severu Německa," uvedl Havlíček. Zájem o danou problematiku a snahu najít řešení české závislosti i na ruské ropě podle něj značí také jednání ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) s polským protějškem Zbigniewem Rauem, které se ve Varšavě uskutečnilo týž den.

Havlíček má za to, že schůzka se Scholzem byla důležitá a dobře načasovaná jak s ohledem na vývoj kolem ruské války proti Ukrajině, tak s ohledem na projednávaný šestý balíček sankcí proti Rusku. Evropská komise (EK) navrhuje mimo jiné do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do EU. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Pro Česko navrhla EK výjimku z embarga do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko až do konce stejného roku.

Posun českého postoje k odloučení od ruské ropy podle Havlíčka mnohé zaskočil a nebyl průběžně přesvědčivě komunikován. "Přestože k němu jistě vedou objektivní důvody a jasné úvahy o potřebě postupného odloučení od ruské ropy, nevrhá poslední rozhodnutí kabinetu Petra Fialy na českou vládu nejlepší světlo. A to i v kontextu zařazení Česka vedle problematického a na Rusko úzce navázaného Maďarska," uvedl.

Problémy s okamžitým odstřižením od ruské ropy má několik dalších států EU, ukazuje se, že střední a východní Evropa, zejména část bez přístupu k moři, je silně propojena s ruskou energetikou. "Nutně přitom vyvstávají otázky, co pro energetickou diverzifikaci udělaly předchozí vlády, minimálně po roce 2014, kdy bylo jasné, že Rusko není nejen vůči Ukrajině, ale i Západu partnerem či důvěryhodným obchodním spojencem," dodal analytik.

Scholz ve čtvrtek také uvedl, že Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou Praha poskytuje Ukrajině čelící ruské invazi. Podrobnosti uvést nechtěl. Podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky. Podle Havlíčka se ukazuje, že i zde existuje zásadní potenciál spolupráce nejen s ohledem na ruskou agresi proti Ukrajině a Západu.

"Obě dvě země již nějakou dobu aktivně spolupracují v Pobaltí, nově také v rámci přítomnosti NATO na Slovensku. Kromě toho čelí podobným problémům, jako například kapacitě a schopnosti rychle procesovat zbrojní zakázky a rychle navyšovat rozpočty pro ozbrojené síly," doplnil Havlíček.