Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Harmonogram otevírání obchodů se opět mění. Vše proběhne rychleji

Andrej Babiš /ANO/
Andrej Babiš /ANO/
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Vláda dnes na základě epidemiologického vývoje nemoci covid-19 uspíšila svůj harmonogram otevírání obchodů a dalších provozoven v Česku. Místo 8. června by nově měl skončit 25. května. Už od nejbližšího pondělí by se měly otevřít provozovny s plochou do 2500 metrů čtverečních s vlastním vchodem.

Původní plán přitom počítal s postupným otevíráním provozoven do 200 a 1000 metrů čtverečních až do června. Novinářům to řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).

Od příštího pondělí 27. dubna stát umožní provoz obchodů do 2500 metrů, které mají samostatný vchod a nejsou v obchodním centru. Začnou znovu fungovat autoškoly, posilovny či fitness centra.

Na 11. května počítá nový vládní plán s otevřením restaurací se zahrádkou či výdejním okénkem a kadeřnictví, muzeí, galerií či výstavních síní. V poslední fázi 25. května by mohly v běžném provozu fungovat nejen restaurace, ale také ubytovací zařízení, počítá se i s uvolněním kulturních či společenských akcí.

Témata:  vláda Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky obchody Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

11. března 2026 16:15

Richard Genzer perlí ve slovenské StarDance. Tance hodnotí svérázně

Čeští televizní diváci už jsou na Richarda Genzera a jeho hodnocení tanečních výkonů zvyklí. Na Slovensku si teprve zvykají. Jako porotce televizní show se jim totiž bavič představuje poprvé. Jak se mu vede?

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Česko by mohlo zvážit snížení spotřební daně z pohonných hmot. Tady je důvod

Vláda by mohla ztrátu ze čtyřměsíčního snížení spotřební daně z pohonných hmot, které navrhuje část opozice, plně pokrýt díky vyššímu inkasu DPH. Postačilo by, například, aby ceny paliv zůstaly v důsledku války v Íránu po zbytek letošního roku o 7 Kč/l vyšší, než by byly bez této války. Ztráta sedmi miliard korun ze snížení spotřební daně by totiž v takovém případě byla více než kompenzována dodatečným inkasem DPH z dražších pohonných hmot, ve výši zhruba devíti miliard korun.