reklama

Výzkum potrvá do roku 2024. Výsledky pomohou formulovat návrhy, které by míru důvěry ve společnosti mohly zvýšit, uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová v tiskové zprávě. Důvěra je pak důležitým předpokladem pro zapojování lidí do veřejného dění

Vědci z Brna mají ve výzkumu na starost psychologickou část. U různých věkových kategorií budou prostřednictvím rozhovorů a dotazníků zjišťovat, kdy a za jakých okolností se utváří důvěra při jednání na úřadech, jak vznikají společenské postoje, kdo na ně má vliv a co způsobuje, že se v dospělosti mohou změnit.

"Pro formování postojů je důležité období adolescence, ale není to tak, že by byla fatální zkušenost. Člověk si vytvoří určitý pohled na svět, ale ten potom variuje podle toho, s jakou zkušeností se v konkrétních životních situacích setkává," uvedl Petr Macek, lídr výzkumu za Česko.

Psychologický výzkum povede jeho kolega Jan Šerek, který má zkušeností se sledováním politických postojů mládeže. "V jedné z minulých studií na prvovoličích jsme se dívali na to, co ovlivňuje, že jdou k volbám. Představa byla taková, že politickou orientaci nasáváme nejdřív od rodičů, které později nahradí jako hlavní ovlivňovatelé kamarádi. Není to ale úplně pravda, v případě prvovoličů mají na volební účast přímý vliv hlavně rozhovory s vrstevníky," řekl Šerek.

Zapojené země sledují různé aspekty důvěry - konkrétně politologické, sociologické nebo mediální. V Česku se už nyní odehrává sběr dat zaměřený na úřady poskytující sociální podporu a jejich pracovníky a klienty. Účinnost podpory totiž záleží na tom, jak ke klientům přistupují lidé na úřadech a jak sami klienti věří tomu, že jim opravdu chtějí pomoct.

Loading...
reklama