Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Majetková oznámení politiků zřejmě budou přístupná na základě individuální žádosti

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Veškerá majetková oznámení politiků zřejmě budou v registru ministerstva spravedlnosti přístupná na základě individuální žádosti. Předpokládá to novela zákona o střetu zájmů předložená poslanci opozičního hnutí ANO, kterou po dohodě koalice a opozice schválila Sněmovna zrychleně už v dnešním prvním čtení. Předloha reaguje na předloňský verdikt Ústavního soudu a například také omezuje okruh obecních politiků spadajících pod zákon o střetu zájmů. Nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Ve Sněmovně je i širší koaliční novela zákona o střetu zájmů, která ale budí spory zejména kvůli zpřísnění zákazu vlastnictví médií. Poslanci ANO její projednávání dosud blokovali. Předloha ANO byla ve Sněmovně v téměř stejné podobě už v minulém volebním období, dolní komora ji ale do voleb neschválila. Nyní pro ni hlasovalo 161 ze 167 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. "Jde o výsledek jednání a hledání kompromisů v předchozím volebním období," uvedl za předkladatele k současné předloze předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Ústavní soud zrušil před dvěma lety volné nahlížení do centrálního registru pro porušení práva politiků na soukromí. Registr nyní není přístupný, podle místopředsedkyně Sněmovny za STAN Věry Kovářové je třeba jej otevřít. "Jsem ráda, že dochází k dohodě," uvedla. Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Marka Výborného není přijatelné, že se do registru nelze dostat.

V souvislosti s přístupem do registru na základě individuální žádosti nynější předloha upravuje také identifikaci žadatele. Zákon o střetu zájmů, a tím i povinnost podávat přiznání, se přestane vztahovat na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí. Dosavadní data o nich z registru zmizí. Novela by rovněž omezila také nakládání s údaji uvedenými v majetkových oznámeních.

Novela koaličních poslanců zejména mění ustanovení, které brání poslancům, senátorům nebo členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se nově vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Podobně tomu má být podle předlohy u společností v případě omezení u veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek, které míří na členy vlády. Poslancům ANO se dosud dařilo projednání koaliční předlohy ve Sněmovně blokovat. Zpřísnění vlastnictví médií zjevně míří i na předsedu hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že v situaci obstrukcí vznikla dohoda na podpoře novely k otevření registru majetkových oznámení, byť podle něho obsahuje některé nedostatky. "Dál usilujeme o to, aby politici nevlastnili média, a určitě se k tomu budeme vracet," zdůraznil Michálek.

Nynější ustanovení o zákazu vlastnictví některých médií a získávání veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek se do zákona o střetu zájmů dostala začátkem roku 2017. Babiš o nich mluvil jako o "lex Babiš" s tím, že novela míří na něj. Po její účinnosti vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.

Témata:  politici Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

30. března 2025 21:47

Česko reaguje na další ohnisko slintavky a kulhavky na Slovensku

Jen několik desítek kilometrů od hranic s Českem panuje podezření na slintavku a kulhavku na farmě. V neděli o tom informoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). V reakci má podle jeho slov dojít ke zpřísnění opatření na hranicích se Slovenskem.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Žloutenka v Česku na vzestupu. Odborníci varují před dalším šířením

Česká republika čelí významnému nárůstu počtu případů virové hepatitidy A, známé jako infekční žloutenka či nemoc špinavých rukou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března 2025 zaznamenáno již 320 případů této nemoci. Tento alarmující trend navazuje na loňský rok, kdy bylo v zemi evidováno 636 nakažených, přičemž dva lidé nákaze podlehli. Vývoj naznačuje, že se infekce šíří napříč celou republikou a podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je patrný nárůst i v dalších zemích světa.