Nenajde-li EU společné řešení ohledně rostoucích cen energií, je česká vláda připravena přijít s vlastním řešením. Může se týkat i zastropování cen energií. Takový krok by ale stál desítky miliard korun, které by nepokryla ani chystaná daň z mimořádných zisků ani dividenda od společnosti ČEZ.
V pořadu Partie na CNN Prima News to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) byl v pořadu k řešení na úrovni EU skeptický. Poukázal na to, že mnohé země už ceny zastropovaly samy a společné řešení jim nemusí vyhovovat i kvůli rozdílným energetickým zdrojům.
Zopakoval kritiku vlády, že se měla opatřením proti cenám energií věnovat dřív a intenzivněji.
Po dohodě s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou svolá české předsednictví urychleně jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením k řešení energetické situace. Podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) je třeba směřovat k zastropování cen energií. Vládu k přijetí rychlých opatření na národní úrovni i úrovni EU kvůli razantnímu růstu cen vyzvali v pátek hejtmani. Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) označil situaci v energetice za kolaps trhu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v souvislosti s debatou o cenách energií v pátek ve Sněmovně uvedl, že nevyřeší-li se nynější energetická krize, mohl by být ohrožen politický systém země.
"Společné řešení se musí najít. Pokud by se ale nenašlo, jsem připraven spustit kurzarbeit a spustit kroky v rámci krizového rámce," uvedl Jurečka. Už v dubnu informoval, že ministerstvo práce začalo připravovat návrh vládního nařízení k případnému spuštění kurzarbeitu na základě požadavků firem kvůli dopadům války na Ukrajine.
"Kurzarbeit není řešení. Dnes je to o tom, že firmy jsou nekonkurenceschopné, protože platí za energie více než v Evropě. Průmysl to neustojí," uvedl Havlíček.
ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Podle něj by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.
Jurečka upozornil, že nálada v EU a ochota regulovat trh se změnila v posledních třech týdnech, kdy začaly ceny elektřiny skokově růst. "Zástupci německé vlády před 14 dny říkali, že to musíme nechat na trhu, teď již i oni říkají, že se to musí řešit, protože situace se změnila," uvedl ministr.
Zároveň dnes v dopise vyzval lídry členských stran Evropské lidové strany a Evropské komise k přijetí okamžitého řešení vysokých cen energií. Společné řešení je podle Jurečky nutné nalézt před nadcházející topnou sezonou. "Musíme směřovat k zastropování cen energií na evropské úrovni," uvedl Jurečka a vybídl ke společnému postoji v celé Evropské lidové straně.
Cena elektřiny pro francouzský trh na energetické burze EEX tento týden poprvé přesáhla 1000 eur za megawatthodinu. Na rekordu je i cena elektřiny pro Německo. Ceny plynu a elektřiny za půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu stouply o stovky procent.
Témata: energetika, Marian Jurečka
Související
18. listopadu 2024 12:56
12. listopadu 2024 6:10
11. listopadu 2024 19:12
14. září 2024 9:55
11. září 2024 11:44
17. července 2024 15:07