Kde rostou houby aktuálně? Meteorologové zveřejnila místa, kam vyrazit

Podle aktuální mapy ČHMÚ je pravděpodobnost růstu hub nejvyšší ve vyšších polohách. V nížinách je šance střední a v jihozápadní části Středočeského kraje dokonce nízká. Naopak, na Šumavě, v Českomoravské Vrchovině, Krkonoších, Krušných horách a dalších horských oblastech by měli houbaři spíše odcházet s plnými košíky.

Co se týče jednotlivých krajů, nejlepších podmínek pro růst hub se nachází na Vysočině, v Karlovarském a Libereckém kraji, kde je pravděpodobnost vysoká téměř na celém území. Největší šance na úspěšný sběr hub jsou v lokalitách označených tmavě zelenou barvou na mapě, což značí velmi vysokou pravděpodobnost růstu. Mezi tyto oblasti patří čtyři výjimečné lokality: Šumava, oblast mezi Krkonošemi a Jizerkami, Krušné hory a Jeseníky.

Pro přesné predikování, kdy a kde budou houby růst, využívají odborníci několik klíčových faktorů. Nejzásadnějším je API30, index ukazující množství spadlých srážek za posledních 30 dní. Tento ukazatel je považován za hlavní faktor, jelikož čím více vody bylo v půdě, tím větší šance na růst hub. Starší srážky mají menší vliv, protože půda je schopná absorbovat pouze omezené množství vody.

Dalším důležitým parametrem je teplotní korekce. Srážky se v teplých měsících rychleji odpařují, a tak stejné množství deště může mít v červenci menší účinek než v září. Důležitou roli hraje i teplota vzduchu v posledních dnech, přičemž pro růst hub je nejvíce rozhodující stav počasí posledních tří dnů. Kromě toho odborníci zohledňují sezónní koeficient, který vychází z přirozených rozdílů v počtu mykorhizních hub v průběhu roku.

„V terénu ale hrají důležitou roli i další faktory, jako je druhové složení lesa, jeho kondice, a také mikroklima v konkrétních oblastech,“ říká Lenka Hájková z Oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorologického ústavu. „Naše metoda se stále vyvíjí a pravidelně spolupracujeme s odborníky z České mykologické společnosti, abychom naši mapu pravděpodobnosti růstu hub co nejvíce vylepšili,“ dodává.

Klimatické změny, zejména dlouhodobé zvyšování teploty, mají vliv na množství vody v půdě, což se negativně odráží na růstu hub. Vyšší teploty způsobují rychlejší odpařování vody z půdy i vegetace, čímž se snižuje množství vlhkosti dostupné pro houby. Vzhledem k očekávaným změnám klimatu se dá předpokládat, že v budoucnu bude růst mykorhizních hub omezený, což by mohlo mít vliv na jejich početnost a rozmanitost v našich lesích.

Klimatické změny tedy představují riziko nejen pro přírodu, ale i pro milovníky mykologie. Pokud se trend pokračuje, může být obtížnější najít ideální podmínky pro růst hub a sběrači se mohou potýkat s klesajícími úrody, zvláště pokud se změny teplotních a srážkových podmínek stanou stále častějšími. 

Témata:  houby