reklama

Nejvyšší pravděpodobnost rozšíření karanténních opatření je podle Kubelkové v Praze, kde je vysoká koncentrace i pohyb cizinců, a ve Středočeském kraji, odkud mnoho obyvatel dojíždí do Prahy za prací. V těchto regionech by podle analytičky výpadek desetiny pracujících po dobu deseti pracovních dní (dvoutýdenní karanténa) znamenal čistou ztrátu 8,7 miliardy korun. "Jen v kraji hlavního města Praha by jeden takový pracovní den, kdy by každý desátý zaměstnanec nemohl pracovat, ať již kvůli nemoci, nebo podezření z ní, znamenal ztrátu 600 milionů korun," dodala.

Podle odhadů uvedených v Pandemickém plánu ČR, který počítá především s pandemií chřipky, by zasažení země pandemií znamenalo pokles tuzemského HDP o 1,5 až dvě procenta. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by se podle plánu a takzvaného krizového zákona postupovalo i v případě, že by se rozšířila do ČR nákaza novým typem koronaviru pocházejícím z Číny.

Pokles ekonomiky v souvislosti s koronavirem předpovídá i ekonom a výkonný ředitel finanční skupiny Starteepo František Bostl, podle něj může koronavirus způsobit pokles české ekonomiky podobný situaci při propuknutí měnové krize v eurozóně v letech 2012 a 2013. Česko je totiž nejvíce ekonomicky závislé na Německu, Francii či Itálii, přičemž právě v těchto zemích se virus postupně rozšiřuje. Růst HDP ČR v letech 2012 až 2013 ochladl z meziročních plus 1,7 procenta v roce 2011 až na minus 2,2 procenta v roce 2012 a na minus 0,9 procenta v roce 2013.

O stanovení karantény u případů podezření z možné nákazy rozhoduje převážně hygienická stanice. Izolovaní musí v karanténě zůstávat 14 dní.

V Číně se začal nový typ koronaviru šířit začátkem loňského prosince, do Evropy se nemoc dostala o necelé dva měsíce později. V rámci Evropy je nejvíce nakažených v Itálii, kde úřady evidují 450 nemocných. Celosvětově je nakažených přes 82.000.