Lidé začnou vybírat prezidenta 13. ledna, znám bude nejpozději 28. ledna

Vystrčil chce, aby vyhlášení voleb vyšlo ve Sbírce zákonů nejpozději 1. července. Od té chvíle bude kampaň oficiální a všechny náklady na ni se budou započítávat do zákonem stanoveného finančního limitu, tedy 40 milionů korun za první kolo či 50 milionů korun za obě kola voleb.

Právě v této souvislosti se rozhodl předseda Senátu vyhlásit volby už nyní, aby všichni zájemci o úřad hlavy státu měli stejnou startovací čáru. Vystrčil ještě před třemi týdny zvažoval, že by volby vyhlásil až v srpnu. Chce ale, aby volební podmínky byly férové pro všechny adepty na úřad hlavy státu, kteří musejí kandidátní listinu předložit ministerstvu vnitra nejpozději 8. listopadu. O tom, kteří kandidáti splnili zákonné podmínky, bude rozhodnuto 25. listopadu.

Předseda Senátu podotkl, že někteří zájemci už kandidaturu ohlásili a shánějí podpisy na její podporu, zatímco "někteří jiní politici provozují aktivity, které minimálně nesou znaky kampaně". Reagoval tak zřejmě na počínání předsedy ANO Andreje Babiše. Jeho nejvážnějším soupeřem je z dvou desítek adeptů, kteří kandidaturu ohlásili nebo ji zvažují, někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Náklady na kampaň se budou podle Vystrčila minimálně od července započítávat i těm, kteří kandidaturu ohlásí později.

Kandidátům se podle Jana Outlého z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí budou do nákladů započítávat i výdaje, které kandidáti použijí v kampani, ale pořídili si je ještě před jejím startem. Jako příklad zmínil třeba obytné vozidlo. Právě obytný vůz si koupil a polepil různými hesly poslanec Babiš, který s ním objíždí republiku. Podle Outlého je třeba, aby měli kandidáti na prezidenta do pěti dní od vydání termínu ve Sbírce zákonů zřízený transparentní účet pro kampaň. "Když někdo vstoupí do kampaně později, máme stanovisko, že nejpozději v den, kdy začne kampaň dělat, musí ten účet mít," řekl ČTK Outlý. Pokud by některý kandidát limit kampaně překročil, vystavuje se podle Outlého pokutě ve výši dvojnásobku překročení limitu.

Svého kandidáta zatím nepředstavily strany vládní koalice. "Nevím o tom, že by nějaký kandidát za vládní koalici nebo za koalici Spolu byl připraven, nebo měl již nominaci," uvedl Vystrčil. Nepotvrdil ani nevyvrátil, zda sám hodlá kandidovat. "Nejsem si úplně jistý, že je férové z hlediska volební kampaně, abych na tu otázku odpovídal," uvedl.

Podpisy nutné pro kandidaturu na prezidenta už začal sbírat odborový předák Josef Středula či ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Ucházet se o nejvyšší ústavní funkci hodlá také lékař a někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Podnikatel Tomáš Březina už ohlásil, že získal potřebných 50.000 podpisů pro kandidaturu na prezidenta. Právo nominovat má také minimálně 20 poslanců nebo deset senátorů, kandidátovi musí být v den hlasování nejméně 40 let.

Volbu prezidenta vyhlašuje předseda Senátu tak, aby se případné druhé kolo volby prezidenta konalo nejpozději 30 dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta. To skončí Zemanovi 8. března. Současný prezident už znovu kandidovat nemůže.

Vystrčilovo rozhodnutí se takřka na den přesně shoduje s termínem předchozích prezidentských voleb v roce 2018. Tehdy se první kolo konalo 12. a 13. ledna, finále mezi Zemanem a bývalým předsedu Akademie věd a nynějším senátorem za STAN Jiřím Drahošem 26. a 27. ledna. Drahoš už znovu na rozdíl od dalších někdejších konkurentů v prezidentské volbě kandidovat nehodlá.

Témata:  prezidentské volby 2023,  volby