Limit pro registraci k DPH se zvýší na dva miliony korun, schválili poslanci

Vložila do něj i návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Balíček podpořilo celkem 106 poslanců napříč kluby s výjimkou poslanců opozičního hnutí SPD, kteří se zdrželi hlasování.

K plátcovství DPH se musí zaregistrovat hlavně podnikatelé, ale i další takzvané osoby povinné k dani, jejichž obrat za posledních 12 měsíců překročil jeden milion korun. Vládní návrh počítá i s možností zrušení registrace pro ty osoby, jejichž obrat sice překročil jeden milion, ale nedosáhl dvou milionů Kč. Vládní předloha také prodlužuje možnost rychlejších odpisů některých skupin podnikatelského majetku.

Předseda klubu ODS Marek Benda stáhl na základě dohody stran vládní koalice svůj návrh, který snižoval zdanění loterií z 35 procent na 23 procent. Koalice se na podpoře tohoto návrhu neshodla.

Paušální daň pro drobné podnikatele letos činí 5994 korun měsíčně. Na minimální zdravotní pojistné z této částky připadá 2627 korun, minimální sociální pojistné zvýšené o 15 procent činí 3267 korun a daň z příjmů 100 korun. Ministerstvo financí (MF) odhaduje, že díky změnám by nově mohlo podmínky pro zapojení do paušální daně splnit až 60.000 drobných podnikatelů. Letos ke konci dubna paušální daň využívalo zhruba 82.300 živnostníků.

Podnikatelé s paušální daní mají být nově rozděleni do tří pásem. V prvním pásmu by měli být podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti. Paušální daň by pak pro ně měla příští rok vycházet zhruba 6500 korun měsíčně. V druhém pásmu jsou živnostníci s příjmem do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti. Jejich daň by měla být zhruba 16.000 korun měsíčně. Třetí pásmo je určeno pro podnikatele s příjmem do dvou milionů korun bez ohledu na činnost. Ti by měli mít daň 26.000 korun měsíčně.

Paušální daň není povinná, ale dobrovolná. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) není jejím smyslem snížení daňové zátěže, ale byrokratické zátěže. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ale vyslovila názor, že vládní návrh systém paušální daně znepřehledňuje.

Sněmovna přijala návrh exministryně Schillerové, aby se podnikatelům v paušálním režimu vracela část zaplaceného pojistného. Půjde o situaci, kdy se podnikatel zaregistruje k paušální dani v určitém pásmu, ale na konci roku zjistí, že nedosáhl stanovených příjmů. Pak mu stát vrátí odpovídající část daně. Na základě návrhu Schillerové mu bude vracet i část pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Myslím si, že je to správný pozměňovací návrh,“ komentoval ho Stanjura. Ministerstvo tento návrh podpořilo.

V novele zákona o daních z příjmů vláda také prodlužuje do konce příštího roku možnost mimořádných odpisů majetku v první a druhé odpisové skupině. Zrychlené odpisy schválil Parlament už dříve pro předloňský a loňský rok jako pomoc s dopady pandemie koronaviru. V této souvislosti se podle MF sníží příjmy do veřejných rozpočtů v příštím roce o 6,3 miliardy korun.

Majetek v první odpisové skupině bude moci poplatník odepsat již během jednoho roku. Jde například o stroje a přístroje pro zahradnictví nebo zemědělství, počítače nebo například ruční mechanizované nástroje. Majetek v druhé odpisové skupině se bude odepisovat dva roky, a to první rok do výše 60 procent vstupní ceny a v druhém roce odepíše poplatník zbylých 40 procent. Do druhé skupiny patří třeba plastové a dřevěné montované stavby, monitory a projektory nebo spotřební elektronika. Přesný obsah stanoví příloha k zákonu o daních z příjmů.

Na základě návrhu sněmovního rozpočtového výboru Sněmovna zvýšila částku ročních příjmů, do níž nemusí poplatník podávat daňové přiznání. Vláda původně navrhla zvýšit tento práh z 15.000 korun na 25.000 korun. Skupina poslanců kolem Vojtěcha Munzara (ODS) však ve výboru prosadila zvýšení až na 50.000 korun.

Změna zákona se také dotkne poplatníků, kteří využívají výhodnější odpisy u strojů určených pro výuku a odborné vzdělávání a v době covidové pandemie tyto stroje vzdělávání nesloužily. Tehdejší ministryně financí Schillerová jim sice část daně svým rozhodnutím v minulosti prominula, podle vlády ale nejde o kompletní řešení. Proto se do zákona vkládá, že se podmínka vzdělávání pokládá za splněnou. Firmy, které školí třeba učně, tak nebudou muset dodatečně zvyšovat základ daně.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,  daně