Lipavský: ČR a Litva odsuzují ruskou agresi, jsou pro vstup Ukrajiny do EU

"Ruský a běloruský režim zaútočily na demokracii jako takovou, na základy našeho právního a svobodného státu," uvedl šéf české diplomacie. Landsbergis poznamenal, že Litva a ČR jsou mezi zeměmi, které Ukrajině pomáhají nejvíce a prakticky. "Posílají zbraně, zbraňové systémy, různé vybavení, které pomáhají zastavit nebo alespoň zpomalit ruský postup," řekl.

Další evropští partneři a Severoatlantická aliance (NATO) by podle litevského ministra měli dělat ještě více na pomoc zemi napadené Ruskem. "Je třeba nepolevovat v sankcích a celkovém izolování Ruska," doplnil. Podle Landsbergise se některé světové státy ještě jasně nevyjádřily, na jaké straně stojí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci února podal žádost o přijetí své země do EU. ČR i Litva vstup Ukrajiny do bloku podporují. "Musíme udělat vše pro to, aby i některé státy, které jsou třeba zdrženlivější, tyto evropské ambice Ukrajiny podporovaly," řekl Lipavský. Podle Landsbergise je třeba i vytvořit skupinu expertů, kteří Ukrajině v tomto ohledu pomůžou.

Lipavský také připomněl, že čeští stíhači převezmou od začátku dubna do konce července dohled nad vzdušným prostorem Litvy. Do mise bude nasazeno pět stíhacích letadel JAS-39 Gripen a do 95 vojáků. Mise Air Policing, která poskytuje ochranu vzdušného prostoru státům NATO bez vlastního nadzvukového letectva, se česká armáda zúčastní posedmé. V Pobaltí budou čeští stíhači hlídat počtvrté.

Ministři ocenili úzké partnerství mezi zeměmi. Vzájemně si podle Lipavského pomohly v souvislosti s vrbětickou kauzou nebo poté, co "Putinův a Lukašenkův režim uměle vyvolaly migrační krizi na hranicích s Litvou".

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Témata:  Jan Lipavský,  Litva,  Ukrajina,  EU