Maláčová chce dohodu o mzdách ve veřejné sféře do konce září

Sociální demokraté původně požadovali plošné přidání všem o 3000 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to ve čtvrtek nevyloučila, její úřad nyní chystá variantní návrhy.

"Musíme se dohodnout do konce září," připomenula Maláčová, že usnesení o mzdách je součástí návrhu státního rozpočtu, který musí vláda odevzdat Sněmovně nejpozději 30. září. O pevné částce, která by přilepšila hlavně nízkopříjmovým skupinám, chce Maláčová ještě jednat. S odbory bude o mzdách vyjednávat premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí ráno.

Růst mezd ve formě pevné částky by upřednostnil i další dnešní host televizní debaty předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Jako rozhazovačný a zadlužující budoucí generace označila celý chystaný rozpočet předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. "Provozujete tady eldorádo na straně výdajů," komentovala vládní rozpočtovou politiku.

Tři týdny před sněmovními volbami se hosté debaty pohádali o záměrech, které mají jednotlivé strany ve školství či zdravotnictví. Maláčová uvedla, že za největší hrozbu považuje vstup ODS do vlády s tím, že by to znamenalo privatizaci nemocnic v menších městech či zavedení školného. Pekarová jako zástupce koalice ODS, TOP 09 a lidovců Spolu to odmítla s tím, že nic takového program koalice neobsahuje. Uvedla, že Spolu chce šetřit na výdajích, například propouštěním nepotřebných úředníků, nikoli privatizovat.

Maláčová dnes zopakovala, že navrhuje růst minimální mzdy od ledna z 15.200 na 18.000 korun a na 20.000 korun pro rok 2023. Odbory to podporují. Schillerová dříve několikrát uvedla, že s přidáváním v rozpočtu nepočítá. Návrh rozpočtu musí vláda poslat do Sněmovny poslední zářijový den, rozhodovat o něm bude dolní komora až v nové podobě vzešlé z říjnových voleb. Podle Adamové může minimální mzda růst v době, kdy se hospodářství daří. "Teď je to nezodpovědné, stálo by to mnoho lidí místo," míní.

Podle návrhu odborů by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, zdravotní sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3000 korun navíc do tarifu, tedy do základu výdělku. Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699.400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to 25,2 miliardy. K tomu je nutné připočítat odvody. V případě nárůstu pouze o inflaci se zvýšení mezd projeví nárůstem celkové sumy na platy o jednotky miliard.

Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38.275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Výrazný nárůst je podle statistiků způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům.

Témata:  Jana Maláčová,  platy,  státní správa