reklama

"Jde o první konsolidované účetní výkazy státu, které jsou zejména za druhou polovinu roku 2020 už výrazně ovlivněny průběhem covidové pandemie. Zřejmé je to zejména u závazků z vydaných státních dluhopisů, u státních dopravců jako Letiště Praha či České dráhy a samozřejmě u nákladů na transfery jednotlivých ministerstev, které poprvé v historii země překonaly hranici jednoho bilionu korun," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Hlavním cílem konsolidované účetní závěrky je poskytnout informace o finanční situaci a výkonnosti všech subjektů státní správy a samosprávy České republiky, jako kdyby šlo o jednu ekonomickou jednotku. Zahrnuto v tom je 18.159 jednotek, tedy ministerstva a další úřady, kraje, obce, zdravotní pojišťovny nebo významné majetkové účasti držené státní správou a samosprávou. "Nejvýznamnějšími účetními jednotkami státu z pohledu podílu na stavu aktiv a pasiv byly v roce 2020 ministerstvo financí, Skupina ČEZ, hlavní město Praha, Ředitelství silnici a dálnic a Státní fond dopravní infrastruktury," uvedl náměstek ministryně financí pro finanční řízení a audit Jiří Fojtík.

Materiál uvádí, že největší vliv dopadů pandemie na účetní výkazy za Českou republiku byl u závazků z vydaných dluhopisů, kde se projevilo především emitování dluhopisů ministerstva financí. Další vliv mělo hospodaření státu, kdy schodek státního rozpočtu loni stoupl na 367,4 miliardy korun. "U celkových nákladů došlo k nárůstu proti roku 2019 o 19,9 procenta na 3,39 bilionu korun, zatímco u celkových výnosů pouze o sedm procent na 3,19 bilionu korun, což mělo dopad na konsolidovaný výsledek hospodaření běžného účetního období," uvádí zpráva.

Závazky státu ke konci roku 2020 stouply meziročně o 14 procent na 3,4 bilionu korun, z toho vydané dlouhodobé státní dluhopisy činily 1,94 bilionu korun.

 

reklama