reklama

Soud se už dříve zabýval opatřeními přijímanými podle pandemického zákona, která platila v jiných obdobích, ale obsahově byla podobná nebo totožná. Dospěl tehdy k závěru, že podle pandemického zákona nelze omezovat služby, a tedy ani herny, protože nespadají pod obchod a výrobu. Kritizoval také praxi, kdy ministerstvo fakticky zakazovalo některé formy podnikání tím, že neumožnilo přístup veřejnosti do provozoven.

Podobnou regulaci nelze mimo nouzový stav opřít ani o zákon o ochraně veřejného zdraví, který umožňuje spíše cílená lokální opatření v ohniscích nákazy. Uzavření provozoven má směřovat k omezení styku osob podezřelých z nákazy, uvedl soud v dnešním rozhodnutí. Plošné opatření by připadalo v úvahu jen v situaci, kdy je ohniskem celý stát a podezřelí jsou všichni.

"Od začátku nám bylo zřejmé, že vláda jednala protizákonně. Jsme rádi, že nám dal Nejvyšší správní soud zapravdu. Samozřejmě, že na toto rozhodnutí budeme reagovat a zvažovat žádost o náhradu vzniklých škod," uvedl Mikoška.

Podle Synotu vláda obešla zákon a stanovila podmínky, které sice vydávala za omezení, ale ve skutečnosti šlo o totální zákaz provozu. "Naše společnost vždy respektovala daná pravidla, nicméně zákaz provozu našich služeb byl pro nás od začátku v rozporu se zdravým rozumem. V prostorách našich provozoven není výrazná kumulace osob, navíc je ze zákona každý host evidován a prostory jsou monitorovány. Je tedy velmi snadné dodržovat jakákoliv bezpečnostní opatření a identifikovat každou osobu, která by mohla přijít do styku s potencionálním rizikem nákazy," domnívá se Mikoška.

Soud v poslední době opakovaně vytýká ministerstvu překračování kompetencí a nedostatečné odůvodnění mimořádných opatření. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) zahájil interní audit, který prověří způsob přijímání opatření proti šíření covidu-19. Opatření, které soudy zrušily či označily částečně za nezákonná, je už nyní zhruba 25.

reklama