"Veškerá hlášení v ukrajinštině realizujeme jako operativní a mimořádná, tedy mimo rámec nastavených platných pravidel pro informování cestujících. Zpravidla se jedná o nasazení připravených nahrávek podle aktuální potřeby na základě informací od dopravců a složek IZS. Četnost hlášení se stanovuje individuálně. Prioritou je u humanitárních vlaků či mezinárodních vlaků jedoucích z tohoto směru a odvíjí se také od aktuálního stavu ve stanici," popsal Gavenda.

Správa začala hlášení v ukrajinštině používat nejprve na pražském hlavním nádraží, následně pak opatření rozšířila i na další nádraží v trase humanitárních vlaků. Hlášení mají podle správy především pomoci běžencům z Ukrajiny při orientaci na nádraží. Jde tak například o informace o možnosti využití čekáren či toalet ve stanicích a dále individuální hlášení k nasměrování na registrační místa v Plzni nebo Bohumíně v rámci mimořádného opatření jednoho z dopravců.

Na velkých nádražích čekají u vytipovaných spojů také složky záchranných sborů a dobrovolníků. Ti utečencům pomáhají s výstupem a podávají základní informace o podmínkách pro uprchlíky v ČR.

Drtivá většina uprchlíků u Ukrajiny nyní přijíždějí do Česka pravidelnými spoji z Polska nebo Slovenska. České dráhy už v minulých dnech zaznamenaly na těchto linkách až několikanásobně vyšší obsazenost. Dopravce proto spoje průběžně posiluje až o stovky míst navíc. Uprchlíci cestují do Česka i vlaky a autobusy dalších dopravců. Část z nich přitom pokračuje dál na západ Evropy, podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) nyní denně jezdí vlaky z České republiky do Německa až 1400 uprchlíků a do Rakouska dalších asi 1100.