Kabinet by podle zmíněného dokumentu měl o návrhu jednat 18. listopadu, aby ho mohl Spolkový sněm na začátku prosince schválit.

Scholz už na začátku září oznámil, že chce co nejdříve zatáhnout za brzdu pro ceny elektrické energie, na konci září pak představil fond v objemu až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč), které chce Německo vynaložit na zmírnění energetické krize a na pomoc domácnostem a firmám. Na financování části fondu chce Berlín využít mimořádné zisky energetických firem, podobně hodlají postupovat i další země Evropské unie.

Z dokumentu vyplývá, že Německo nechce zasahovat do trhu s elektřinou, cenotvorby a přeshraničního obchodování, míří ale na nadměrné zisky, kterých výrobci v souvislosti s vysokými cenami dosahují, i když náklady na produkci zůstávají bez výraznějších změn. Návrh pro spotový trh počítá s tím, že stát by výrobcům odebral mimořádné zisky zpětně od 1. března. Právě velký zpětný účinek podle deníku Tagesspiegel firmy z energetického sektoru pobouřil.

Odebrání nadměrných zisků by podle návrhu zasáhlo obnovitelné zdroje, jaderné elektrárny a elektrárny spalující hnědé uhlí, minerální oleje, důlní plyn a odpad. Návrh u každého výrobního typu zmiňuje referenční náklady na výrobu elektřiny.

Scholz a také ministr hospodářství Robert Habeck v minulosti opakovaně prohlašovali, že v případě vysokých cen elektřiny je třeba na trh nahlížet novým způsobem. Kancléř Scholz mimo jiné řekl, že řada producentů elektřiny z jádra, uhlí, slunce či větru nadále vyrábí za dostupné ceny, ale kvůli evropské podobě trhu určují cenu plynové elektrárny. Zmínění výrobci tak dosahují vysokých zisků, které podle Scholze nemají nic společného se skutečnými ekonomickými kroky. Využití nadměrných zisků v této souvislosti označil za pouhou úpravu designu trhu.