Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obézní lidé a nemoc covid-19. Co odhalil nejnovější průzkum?

obezita
obezita
Foto: Pixabay

Tři čtvrtiny obézních lidí vnímají svou tělesnou hmotnost jako riziko zhoršeného průběhu onemocnění covid-19. Nad rámec doporučených opatření se však chrání jen dvě třetiny z této skupiny lidí. Většina se však rozhodla, že v tomto roce změní svůj životní styl, upraví svůj jídelníček a zhubne. Vyplývá to z průzkumu agentury IQVIA pro společnost Novo Nordisk.

Obezita je při nákaze koronavirovou infekcí přitěžujícím faktorem, a to zejména z důvodu řady přidružených chorob, kterými trpí častěji lidé s vyšší tělesnou hmotností. Podle Světové zdravotnické organizace je Česká republika sedmou v žebříčku evropských zemí s nejobéznější populací. Tloustnutí navíc nyní nahrává i fakt, že se lidé v karanténě méně hýbou a stres častěji řeší nadměrnou konzumací jídla.

Zda člověk trpí nadváhou či obezitou orientačně určuje index tělesné hmotnosti (BMI), který vyjadřuje poměr mezi tělesnou výškou a váhou. Za normální se u dospělého považují hodnoty indexu od 18,5 do 25. Hodnoty nad 25 již signalizují nadváhu, nad 30 už se jedná o obezitu. Tou podle dat ČSÚ trpí téměř pětina Čechů. S mírnou nadváhou se u nás navíc potýká skoro polovina mužů a třetina žen.

Obezita se stala více diskutovaným tématem ve chvíli, kdy se odborníci shodli na tom, že obézní pacienti s COVID-19 mají prokazatelně horší průběh onemocnění, jsou častěji hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče a déle se uzdravují. Důvodů je hned několik.

"Lidé mívají zpravidla k obezitě jiné přidružené choroby, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu a další kardiovaskulární komplikace," komentuje doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. a dodává: "V důsledku většího množství tukové tkáně mají také obézní lidé oslabenou imunitu, a tudíž i vyšší riziko infekce. Zároveň je kvůli obezitě vytvářen větší tlak na bránici, čímž se zvyšují energetické nároky na dýchání a obézní pacienti tak častěji končí na dýchacích přístrojích, než je tomu u běžné populace."

Z průzkumu společnosti Novo Nordisk vyplývá, že si tato rizika spojená s onemocněním covid-19 lidé trpící nadváhou i obezitou uvědomují. Téměř 40 procent lidí s nadváhou a 73 procent lidí s obezitou vnímá svou tělesnou hmotnost jako přitěžující faktor. Jsou proto i více obezřetní a většina z nich dodržuje opatření nad rámec vládních nařízení. Celkem 15 procent obézních lidí dokonce nákupy řeší pouze online, omezilo sociální kontakt, nebo se zcela izolovalo od úzké rodiny.

Izolace ale na druhou stranu bývá spojená s menší pohybovou aktivitou, což problémy s obezitou ještě prohlubuje. Potěšující je proto množství lidí, kteří se rozhodli svou váhu řešit. Tři čtvrtiny žen a dvě třetiny mužů s nadváhou chtějí podle průzkumu v tomto roce zhubnout. Svou tělesnou hmotnost plánují snížit dokonce čtyři pětiny obézních lidí.

O průzkumu

Průzkum společnosti Novo Nordisk se uskutečnil v prosinci 2020 na vzorku 544 respondentů ve věku od 35 let, z nichž 61 % uvedlo, že trpí nadváhou či obezitou. Průzkum zpracovala agentura IQVIA pro společnost Novo Nordisk.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 obezita zdraví průzkumy

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.