Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ode dneška platí PES 2.0. Rizikový index podle nového výpočtu klesl

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Rizikový index protiepidemického systému PES k dnešnímu dni klesl z 89 na 86 bodů. Už víc než týden tak odpovídá nejpřísnějšímu, pátému stupni pohotovosti označovanému jako kritický stav, při němž se nákaza šíří komunitně a kapacity nemocnic se blíží svému limitu.

Ministerstvo zdravotnictví dnes poprvé zveřejnilo protiepidemické skóre podle upravených parametrů, kdy do hodnoty nově započítává podíl hospitalizovaných s covidem, u nichž se nákaza prokázala až v nemocnici, a přestalo zohledňovat relativní pozitivitu testů. U reprodukčního čísla mírně změnilo jeho bodové ohodnocení.

Ode dneška platí PES 2.0. Pro výpočet rizikového skóre je nově důležitý údaj o počtu hospitalizovaných s #COVID19, kteří byli diagnostikováni v nemocnici. Naopak procento pozitivity testů ze všech provedených není už vzhledem k plošnému antigennímu testování zásadním parametrem.

— Ministerstvo zdravotnictví (@ZdravkoOnline) January 6, 2021

V úterý byla hodnota PES vypočítaná ještě podle staré metodiky 89 bodů, den před tím 85 a první tři lednové dny 90 bodů ze sta, což bylo dosud nejvyšší číslo.

Další parametry pro výpočet protiepidemického skóre, tedy průměr nakažených na 100.000 obyvatel za posledních 14 dní a čtrnáctidenní průměr nakažených mezi seniory, zůstaly i v upraveném výpočtu. Ve dvou nejvážnějších stupních pohotovosti už ministerstvo nezveřejňuje hodnotu indexu pro jednotlivé okresy ani kraje. Podle statistiků se nákaza komunitně šíří napříč celou zemí, a údaje za jednotlivé regiony tak postrádají smysl.

Zjednodušené reprodukčního číslo, která udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, se k dnešku mírně snížilo z 1,28 na téměř 1,2. Podle dat ministerstva zdravotnictví se počet nových případů za posledních 14 dní v přepočtu na 100.000 obyvatel zvýšil o 41 na 1220. Za poslední dva týdny bylo mezi lidmi staršími 65 let v přepočtu na 100.000 obyvatel 1058 nově nakažených, to je o 67 víc než předchozí den. Nový parametr, podíl zachycených nakažených mezi hospitalizovanými, byl zhruba 54 procent. Celkový součet bodů podle nového výpočtu tak dosáhl 86.

V Česku se od konce roku znovu výrazně zhoršuje epidemická situace a podle odborníků se nedá v dohledné době čekat zlepšení. Opatření v zemi odpovídají pátému stupni, kdy mimo jiné nefunguje většina obchodů a služeb, od 27. prosince. Vláda před Vánocemi uvedla, že to tak zůstane minimálně do neděle 10. ledna. Kvůli nepříznivé epidemické situaci a zhoršující se situaci v nemocnicích budou s největší pravděpodobností platit i příští týden. V úterý v Česku přibylo dalších 17.278 případů nemoci covid-19, což znamená rekordní denní nárůst od březnového začátku epidemie v zemi. V nemocnicích je zhruba 7000 nakažených, z toho tisícovka vyžaduje intenzivní péči.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 Česká republika Ministerstvo zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.