Opatření v boji s cenami energií musí být cílená a dočasná, řekl v EP Bartoš

V úvodu debaty na téma sociálních a ekonomických dopadů války na Ukrajině také zdůraznil, že cílem Ruska je narušit soudržnost EU, což nelze dopustit. Také eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis hovořil o opatřeních, které mají snížit účty domácností za energie. Zároveň zdůraznil, že nynější krize je jiná než při covidu-19 a vyžaduje jiná řešení.

Bartoš poznamenal, že EU kolektivně usiluje o to, aby se vypořádala s různými aspekty nynější krize, zejména aby zmírnila dopady vysokých cen energií, které nejvíce doléhají na nízkopříjmové domácnosti a podniky s vysokou energetickou spotřebou. V této souvislosti popsal dosud přijaté kroky, včetně doplnění zásobníků na plyn, kroky k úspoře energií či regulovaných sazeb za elektřinu pro domácnosti a malé firmy. "Nevíme, co přinese budoucnost a jak dlouho bude současný konflikt trvat, ale rozhodně budeme i nadále odhodlaně hledat společná řešení, která zajistí udržitelné životní náklady pro naše občany," poznamenal.

Eurokomisař Dombrovskis uvedl, že je zapotřebí snižovat náklady, spravedlivě je rozdělovat a připravit půdu pro budoucí prosperitu. Také on se zaměřil na dosud přijatá opatření ke zvládání energetické krize související s ruskou invazí na Ukrajinu. Rovněž poukázal na skutečnost, že nejvíce zasažené jsou domácnosti s nízkými příjmy, jelikož za energie a potraviny musejí vydávat větší část svého rozpočtu.

"Evropská unie vytvořila platformu pro společný nákup plynu a zvyšujeme dodávky ze spolehlivých států, jako je Norsko a Spojené státy. Máme také kvalitativní cíle, jak snižovat spotřebu a připravujeme přehled fungování trhu s elektrikou," řekl. "Dnes komise představí další opatření, aby se řešily ceny plynu," dodal.

Německý lidovecký europoslanec Markus Ferber vzápětí poznamenal, že to není poprvé, co plénum řeší tyto otázky od začátku války na Ukrajině. Podle něj však EU byla spíše reaktivní než proaktivní. Europoslanec také poznamenal, že je třeba hovořit o tom, jak ještě navýšit zásoby energií před zimou. Iraxte Garcíaová ze socialistické frakce řekla, že je zapotřebí zavést speciální sociální balíček na zimu, protože nelze dopustit, aby se lidé s nízkými příjmy museli rozhodovat, zda se nají, nebo si zatopí. Člen liberální frakce v Evropském parlamentu a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt rovněž dosavadní pokrok Evropské komise ve zmírnění krize hodnotil kriticky. V této souvislosti řekl, že je "zklamaný" a považuje přístup EK za fragmentovaný.

Státy EU se zatím neshodly na omezení ceny plynu, řekl Bek

Mezi zeměmi Evropské unie přetrvávají některé rozdíly v pohledu na omezení cen plynu a ani nadcházející summit tuto otázku zcela nevyřeší. Před dnešním jednáním ministrů pro evropské záležitosti to řekl zástupce české vlády Mikuláš Bek, který očekává dlouhou diskusi nad přípravou závěrů schůzky prezidentů a premiérů. Podle jejich navrhovaného znění, které má ČTK k dispozici, by se lídři měli shodnout na tom, že EU "prozkoumá" možné stanovení dynamického cenového pásma pro plyn či zavedení maximální ceny plynu používaného k výrobě elektřiny.

Státy Evropské unie se po zářijové shodě na prvním krizovém balíku k omezení dopadu vysokých cen energií pokoušejí dohodnout na dalších opatřeních, která mají přinést zejména regulaci cen plynu. Většina členských zemí požaduje zavedení nějaké formy cenového stropu, neshodují se však na podrobnostech. Evropská komise dnes představí návrh možných opatření, o němž budou koncem týdne v Bruselu debatovat unijní lídři na summitu, jehož podklady v Lucemburku připravují ministři.

"V některých věcech dojde k většímu souladu, část těch problémů ale přetrvá. Nepochybně budeme pokračovat v řešení i na dalších radách ministrů energetiky. Evropská rada tento týden nevyřeší zdaleka všechno," řekl českým novinářům Bek, který dnešní schůzku za české předsednictví EU vede.

Různé pohledy jednotlivých zemí dnes vyjádřili i Bekovi kolegové před zahájením schůzky. Zatímco finská ministryně Tytti Tuppurainenová podpořila dočasné zavedení stropu na cenu veškerého plynu, její chorvatská kolegyně Andreja Metelková-Zgombičová hovořila o omezení velkoobchodních cen. Slovinský státní tajemník Marko Štucin zase navrhoval okamžité zastropování cen zkapalněného plynu, zatímco zástupce slovenské vlády Andrej Stančík mluvil o dlouhodobém oddělení cen elektřiny a plynu, jehož zdražení způsobuje i růst cen elektřiny pro domácnosti a podniky.

Podle pracovního textu závěrů summitu podpoří lídři zavedení společných nákupů plynu, především pro naplnění plynových zásobníků či zavedení nové referenční ceny pro klíčový obchodní uzel TTF. U zmíněného cenového stropu či dynamického cenového pásma hovoří závěry o "prozkoumání", což ponechává EU široký prostor k dalším debatám.

Komise se dnes chystá navrhnout také možné využití nevyčerpaných peněz z kohezních fondů na období 2014-2020. Díky tomu by členské státy mohly na podporu spotřebitelů potýkajících se s drahými energiemi vydat celkem až 40 miliard eur (980 miliard korun).

"My jsme tentokrát byli poměrně úspěšní v čerpání toho minulého období, takže pro nás přímo tam velká možnost není," prohlásil dnes Bek k případnému použití peněz ze strukturálních fondů na zmírnění dopadů energetické krize v Česku. Naproti tomu Stančík prohlásil, že Slovensko o tuto možnost usiluje.

Témata:  Ivan Bartoš ,  Evropský parlament,  energetika,  Mikuláš Bek,  plyn