Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pacienti se po nákaze covidem-19 obvykle zotaví do 12 týdnů

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Pacienti se po nákaze covidem-19 obvykle zotaví do 12 týdnů. Některé s dlouhodobými následky by měli lékaři sledovat i tři roky. V dokumentu s informacemi o postcovidovém syndromu to uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). V ČR už podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) měly pozitivní test na covid více než čtyři miliony z 10,7 milionu obyvatel.

"Doba pro zotavení po nemoci covid-19 je u každého jiná. Mnoho lidí se cítí lépe za několik dní, někteří jsou v plné kondici až za několik týdnů. Většinou dochází k plné rekonvalescenci během 12 týdnů," uvedl SZÚ.

Pokud jsou zdravotní potíže delší než čtyři týdny, hovoří lékaři o takzvaném long-covidu, do 12 týdnů jde o post-akutní covid a delší příznaky jsou označovány jako postcovidový syndrom nebo chronický covid. Nějaké následky má podle odhadů jeden z deseti nakažených.

"K diagnostice postcovidových obtíží neexistuje žádný speciální test. Lidé mohou mít širokou škálu příznaků, jejichž podkladem mohou být i jiné, dříve existující zdravotní problémy. Diagnóza postcovidového syndromu je stanovena lékařem na základě podrobného vyšetření pacienta," uvedl SZÚ.

Déle trvající a závažnější zdravotní potíže mají po nákaze častěji lidé, kteří měli závažnou formu covidu-19, chronicky nemocní nebo lidé, kteří se nenechali proti covidu očkovat. Naopak očkovaní mají nižší pravděpodobnost dlouhodobých následků.

Ohroženější jsou lidé, kteří mají několik jiných nemocí, takzvaně komorbidit, například jde o cukrovku a zároveň vysoký krevní tlak. "Pacienti s komorbiditami, obézní jedinci, kuřáci, starší lidé nad 50 let a zejména lidé starší 85 let, ženy a hospitalizovaní pacienti častěji uvádějí dlouhodobé příznaky," uvedl SZÚ. Potíže mohou mít ale i ti, u kterých byly příznaky infekce mírné nebo žádné.

Mezi post-covidovými příznaky lékaři evidují nejčastěji poškození dýchacích cest nebo horší zvládání fyzické zátěže, postižen ale může být jakýkoliv orgán v těle. Často se objevuje také chronická únava, která negativně ovlivňuje každodenní život, nebo takzvaná ponámahová nevolnost, čili různé zdravotní problémy po sebemenší námaze.

Vyskytují se také bolesti hlavy, zvýšené teploty, dušnost, kašel, bolesti v krku a změny chuťových a čichových vjemů včetně přetrvávající ztráty chuti a čichu, které patřily mezi typické příznaky prvních variant koronaviru.

Mezi další příznaky mohou patřit bolesti na hrudi, bušení srdce, neschopnost se soustředit, nespavost nebo výpadky paměti, které jsou někdy označované jako 'mozková mlha'. Objevit se mohou také bolesti břicha a průjem, bolesti kloubů, svalů, vyrážka a mravenčení. Někteří lidé pociťují deprese nebo úzkost. U žen může covid ovlivnit frekvenci a sílu menstruačního cyklu.

Pacienti s přetrvávajícími dýchacími potížemi by podle SZÚ měli být v péči pneumologa do doby vymizení příznaků nebo normalizace nálezů na plicích. "Lze předpokládat nutnost sledování po dobu jednoho až tří let. Bude-li nález přetrvávat, tak i déle," uvádí ústav. Komplikované případy by měly být řešeny v mezioborových centrech post-covid péče. Podle informací ministerstva zdravotnictví by jich mělo být v ČR deset až 14. První vzniklo ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, další ve FN Brno či Ostrava, nemocnicích AGEL nebo na některých poliklinikách v Praze.

Témata:  COVID-19 koronavirus

Aktuálně se děje

17. června 2024 15:53

V Libavé explodovala munice, armáda potvrdila jedno úmrtí

Ve vojenském prostoru Libavá nedaleko Olomouce došlo dopoledne během plánovaného výcviku pyrotechniků k výbuchu zatím nespecifikované munice. Na místě zasahovaly vrtulníky Zdravotnické záchranné služby. Ministerstvo obrany později informovalo, že výbuch si vyžádal jednu oběť.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy