Předseda sněmovního pirátského klubu Jakub Michálek řekl, že o návrhu představitelé stran diskutovali v červnu a padaly různé, i extrémní názory. Od návrhu na změnu přímé volby prezidenta až po názor, že by se ČR bez hlavy státu úplně obešla, ale i že by se ústava měnit neměla. Strany podle něj s diskusí počkají na výsledek volby nástupce Miloše Zemana. V souboru připraveném Piráty je i návrh, aby sídlem prezidenta nebyl nadále Pražský hrad, ale jiná pražská budova, například Invalidovna či Lumbeho vila.

Michálek předpokládá, že se svým návrhem změn ústavy přijde i Senát, šlo by podle něj například o snahu horní komory prodloužit dobu projednávání návrhů Senátem ze 30 na 60 dnů.

Z ústavy by Piráti vyškrtli větu, že prezident není z výkonu své funkce odpovědný, pro přijetí ústavní žaloby by pak podle nich měla platit prostá většina hlasů zákonodárců, ne třípětinová. Trestně stíhat prezidenta by pak podle nich mělo být možné, pokud s tím sám vysloví souhlas nebo pokud vysloví souhlas Senát a Sněmovna.

V případě termínu jmenování premiéra návrh počítá s povinností prezidenta učinit tak do 15 dnů od přijetí demise či odvolání předcházející vlády. Předseda vlády by pak měl návrh na jmenování ostatních členů vlády předložit maximálně 15 dnů od svého jmenování, prezident by dostal povinnost je jmenovat do dalších deseti dnů. V ústavě by se podle Pirátů měla objevit i věta, že pokud nově jmenovaná vláda nezíská důvěru, jmenuje prezident dalšího premiéra na návrh předsedy Sněmovny.

Piráti také navrhují, aby milosti udělované prezidentem podléhaly spolupodpisu premiéra, bez souhlasu parlamentních komor a vlády by také prezident mohl udělovat pouze medaile nižšího stupně. Vzhledem k tomu, že končící prezident nejmenoval několik kandidátů na profesory, chtějí Piráti, aby v takovém případě po označení takového postupu nezákonným mohl jmenovat profesory premiér. Prezident by podle nich měl nově spadat jako ostatní funkcionáři pod zákon o střetu zájmů, vedoucím prezidentské kanceláře by se pak mohl stát pouze držitel bezpečnostní prověrky na stupeň tajné. Návrh obsahuje také valorizaci prezidentské renty a paušální náhrady na fungování kanceláře exprezidenta, obě částky by se měly zvednout z 50.000 korun měsíčně na 65.000 korun měsíčně. Nárok na ně by mohl bývalému prezidentovi skončit, pokud by se na tom usnesly obě parlamentní komory. Nyní by se to mohlo stát, pokud by byl exprezident pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.

Ústava byla přijata před 30 lety tehdejší Českou národní radou, která se po rozdělení Československa přeměnila k 1. lednu 1993 na Poslaneckou sněmovnu. Ke stejnému datu nabyla účinnosti ústava, která stanoví základní atributy České republiky a rozdělení mocí ve státě. Nejvýznamnějším zásahem do ústavy za uplynulých 30 let bylo zavedení přímé volby prezidenta v roce 2012.