reklama

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) považuje za předčasné komentovat jednotlivé návrhy na snížení strukturálního deficitu státního rozpočtu.

Stanjura HN řekl, že jedním z návrhů na konsolidaci rozpočtu je zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti na dvojnásobek. Dodatečný výnos daně nad současnou výši by měl být příjmem státního rozpočtu. Stát by tak podle ministra získal šest až osm miliard korun.

"Vlastně mě trošku překvapuje, že ministr financí komentoval nějaký specifický návrh, který rozhodně není prodiskutován," řekl Bartoš. K samotnému návrhu se nechtěl vyjadřovat. Uvedl pouze, že koalice pracuje s několika návrhy úsporného balíčku, u kterých jsou vyčísleny jejich ekonomické dopady. Je také stanoven termín, kdy se vedení koaličních stran sejde se stranickými ekonomy a prodiskutují, která opatření považují za přijatelná.

Také Kupka nechtěl návrh na růst daně z nemovitosti komentovat, podle něj je to předčasné. "Pro nás bude důležité přinést finální dohodu nad tím, jaká z těch opatření unese společnost z hlediska soudržnosti, aby to nebyla neúnosná zátěž, a zároveň potřebujeme nachystat řešení pro rozpočet, který nemůže mít tak vysoký schodek," řekl.

K návrhu se po jednání vlády nechtěl vyjadřovat ani ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj zatím na věci není shoda, předsedové koaličních stran o ní budou jednat v příštích týdnech.

Na dani z nemovitosti se loni vybralo 12,42 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. Daň je stoprocentním příjmem obcí a Stanjura už dříve uvedl, že pro státní rozpočet je její výnos záporný, protože její výběr stojí stát 1,2 miliardy korun. HN uvedly, že výnos daně z nemovitosti je v Česku v mezinárodním srovnání nízký. Ze 37 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které dodaly data, skončilo Česko na předposledním místě.

Jurečka a Kupka také chtějí v rámci balíčku konsolidačních opatření jednat i o zvýšení rodičovského příspěvku. Opatření, která navrhují Piráti i KDU-ČSL, ale podle nich musí být součástí uceleného řešení státních financí, aby ho vláda nečinila pouze na vrub schodku státního rozpočtu. Jurečka zdůraznil, že chce, aby se rodičovský příspěvek zvýšil nejpozději od ledna příštího roku.

Stanjura v rozhovoru řekl, že zvýšení daně z nemovitosti je jedním ze 65 opatření, která vláda zvažuje kvůli snížení strukturálního schodku. Ministr neočekává, že by byla schválena všechna. Celkově ale chce deficit snížit o 70 miliard korun. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.

Opozice nechce růst daně, hnutí STAN by výnos nechalo obcím

Opoziční hnutí ANO a SPD nesouhlasí se záměrem ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na zvýšení daně z nemovitosti. Vládní hnutí STAN určitý růst připouští, ponechalo by ale výnos z daně výhradně obcím a městům, jako je tomu nyní. Stanjura v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny uvedl, že dodatečný výnos odhadovaný na šest až osm miliard korun by měl být příjmem státního rozpočtu. TOP 09 očekává o parametrech debatu, vyplynulo z dnešní ankety ČTK.

"Obecně jsme proti tomu, aby se zvyšovaly daně, protože lidé mají už teď hodně hluboko do kapsy," řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru za ANO Jan Volný, který pokládá zveřejňované záměry za pokusné balonky. Všeobecně se podle něho očekávalo, že vládní sliby o snížení deficitu o 70 miliard korun se budou týkat výdajů. Zatím podle Volného vzala peníze jen důchodcům a zbytek hledá v příjmech tak, že "bude brát lidem peníze, které jim zbyly".

Stanjurův záměr je podle dalšího z místopředsedů výboru Jana Hrnčíře (SPD) naprosto v rozporu s předvolebními i povolebními sliby ODS a pětikoalice o tom, že nebude zvyšovat daně. "Z našeho pohledu je to naprosto nepřijatelné," zdůraznil. Protože český daňový mix je nastavený jinak než v zahraničí, nelze podle Hrnčíře argumentovat tím, že daň z nemovitosti patří v ČR k nejnižším. "Na druhou stranu máme vysoké odvody sociálního a zdravotního pojištění, máme poměrně vysoce zdaněnou práci," podotkl.

Daň je stoprocentním příjmem obcí a podle místopředsedkyně Sněmovny za STAN Věry Kovářové by tak mělo i při jejím určitém růstu zůstat. "Jinými slovy platí, že návrh na určité zvýšení daně z nemovitosti podpoříme, proti přesměrování výnosu na stát jsme však jiného názoru než ministr financi. Je to rozhodně věc k dalšímu jednání," řekla Kovářová. Předseda rozpočtového výboru Stanislav Bernard (STAN) doplnil, že spolu se zvýšením daně a ponecháním jejího výnosu obcím by mohly klesnout státní dotace samosprávám, například spolufinancování projektů podpořených z unijních fondů.

"Jsem jednoznačně pro to, aby ta část, jak platí, obcím a městům zůstala včetně stanovení koeficientů," uvedl předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. Poukázal ale na to, že náklady na výběr daně nese stát. Proto by podle Jakoba bylo spravedlivé to, aby část nového výnosu připadla státu minimálně na pokrytí těchto nákladů. Stanjura je již dříve vyčíslil na 1,2 miliardy korun. "Budeme se bavit o parametrech. Nicméně v rozpočtové situaci, v jaké jsme v tuto chvíli, tak pokud by výnos (daně) byl i vyšší než samotné náklady (jejího výběru), tak my tomu bránit nebudeme," dodal Jakob.

Na dani z nemovitosti se loni vybralo 12,42 miliardy korun. Meziroční růst představoval 4,6 procenta.