V lednových prezidentských volbách se bude o přízeň voličů ucházet devět kandidátů, 12 z původních 21 uchazečů ministerstvo vnitra nezaregistrovalo, protože podle něj nesplnili zákonné podmínky.

Podle senátorů není dostatečně jasně definováno například, zda můžou zákonodárci dát podpis více než jednomu kandidátovi. Potenciálně nespravedlivý je podle nich i fakt, že ministerstvo uznalo i platnost podpisů těch členů Parlamentu, kteří již po volbách mandát nemají. "Myslím si, že to je určitá nespravedlnosti vůči jiný kandidátům, kteří tou to cestou nešli," řekla Šípová.

Čunek dodal, že není správné, aby z důvodu nejasností o výkladu zákona musel finálně rozhodovat soud. "Zákon má být takový, aby soud v tomto smyslu nemusel nic vykládat, zvláště u volebního zákona," řekl.

Podle Zwyrtek Hamplové je nespravedlivý také fakt, že občanští kandidáti musí nasbírat 50.000 podpisů, ale dalším kandidátům stačí sehnat podporu 20 poslanců nebo deseti senátorů. "Kandidátní listiny mají obrovsky nerovné podmínky," uvedla.

O prezidentské křeslo se v lednu budou ucházet předseda hnutí ANO Andrej Babiš, bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, odborový předák Josef Středula, bývalý rektor Tomáš Zima a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, která podala přihlášku s podpisy poslanců minulé Sněmovny. Někteří z kandidátů, které ministerstvo nezaregistrovalo, oznámili, že se obrátí na soud.