Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pravomoci prezident získá složením slibu, nyní může dávat nezávazné podněty

Petr Pavel
Petr Pavel
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Prezident se ujímá funkce složením slibu, do té doby nemá žádné pravomoci, uvedli ústavní právníci, které oslovila ČTK. Do inaugurace, která je v plánu 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu, má nově zvolený prezident Petr Pavel neformální vliv, může se scházet s dalšími ústavními činiteli a podávat nezávazné podněty.

Ústavní právníci odkázali na článek 55 ústavy, podle kterého se prezident ujímá úřadu složením slibu. Jeho volební období je pětileté a začíná složením slibu. "Do té doby je 'neplaceným čekatelem' na funkci. Jinými slovy, žádné pravomoci nemá, a na rozdíl od poslanců a senátorů, jejichž mandát vzniká zvolením, nemá ani imunitu a plat," sdělil ČTK právník Jan Kysela.

"Prezident republiky se ujímá úřadu až složením slibu, inaugurací. Do té doby žádné pravomoci nemá. Samozřejmě už má neformální vliv a může se scházet s jinými činiteli a podávat podněty, ale ty nejsou závazné," uvedl právník Ondřej Preuss

Pavel o víkendu po svém zvolení televizi Nova řekl, že bude požadovat na Pražském hradě audit, ideální by podle něj bylo, kdyby se stihl do jeho inaugurace. Důvodem jsou mimo jiné nedořešené skartace, řekl Pavel. Chtěl by to probrat tento týden s šéfem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Pavel má ve středu v plánu také setkání s premiérem Petrem Fialou, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (oba ODS) a šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09).

Témata:  Petr Pavel

Související

Aktuálně se děje

15. září 2025 9:05

Zemřel Václav Žák (†80), někdejší poslanec či předseda RRTV

Česko zasáhla ještě o víkendu smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřel politik, exposlanec a bývalý předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák. Za minulého režimu byl signatářem Charty 77.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Energetika, ilustrační fotografie.

Komentář

Kdy fixovat ceny energií? Vyplatí se sledovat i vývoj v Německu

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu dnes klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu. Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem posečkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?