U současných vakcín proti covidu bylo od začátku očkování evidováno již přes 8300 podezření. Dostalo je však více než šest milionů lidí, tedy mnohonásobně více než jiné vakcíny, navíc jako nové léčivo se také podrobněji sledují.

Od dubna 2020 mají lidé díky novému zákonu možnost žádat o odškodnění zvlášť závažné újmy po povinném očkování, což platí i pro očkování proti covidu-19. Na začátku letošního září Nejvyšší soud (NS) otevřel cestu ke stejnému nároku už od roku 2014. Do té doby nesl odpovědnost podle občanského zákoníku poskytovatel zdravotních služeb. Nový zákon o odškodnění je reakcí na nález Ústavního soudu z roku 2015. V případech, které uzná odborná komise ministerstva, stát hradí i bolestné, duševní útrapy blízkých či ztrátu na výdělku.

Ministerstvo odhaduje, že půjde asi o deset případů za rok. "Přesto, že případů újmy způsobené povinným očkováním je minimum, nelze je zcela vyloučit. Odškodnění by také mohlo otupit hrany a přinést záruky těm, kteří se očkování obávají," uvedl k tomu tehdy ministr Adam Vojtěch (za ANO). V posledních letech se totiž objevují případy rodičů, kteří odmítají své děti nechat očkovat.

NS se zabýval případem dítěte, kterému se po očkování vakcínou proti záškrtu, tetanu a černému kašli objevila obrna lícního nervu, ochrnutá tvář mu brání dovírat oko a vadí při jídle a vyslovování. Rodina původně odškodnění nevysoudila a nárok odmítlo i ministerstvo, nyní se jím musí soudy znovu zabývat.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem - záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

"V ČR se ročně rodí přes 100.000 dětí. To znamená, že se každý rok aplikuje přibližně 400.000 dávek hexa­vakcíny a 200.000 dávek vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím dětem do tří let věku plus další vakcíny podané dětem a dospělým," píše SÚKL v pravidelných zpravodajích.

Zdravotníci a očkovaní nebo jejich rodiče hlásí SÚKLu stovky až 1100 podezření na nežádoucích účinků za rok, počty postupně klesají. Naprostá většina hlášených reakcí jsou podle SÚKL ty, které výrobce označil jako očekávatelné. Nejčastější jsou lokální reakce v místě vpichu, jako závažné se ale hodnotí téměř všechny účinky. Závažné a neočekávané musí zdravotníci hlásit ze zákona.

Hlásit mohou i pacienti. Jejich podezření se ale lékový ústav snaží ověřit také u očkujícího lékaře, z různých důvodů se to ale daří málo. "Lékař se může domnívat, že podání přípravku a reakce spolu nesouvisí, či pacienta v průběhu reakce neviděl, takže nemůže potvrdit, že k reakci došlo," napsal ústav. Často se ale jen pracovníkům SÚKL ani nepodaří lékaře zastihnout, někdy hlásící rodiče na lékaře odmítají uvést kontakt.

Od roku 2015 jsou nejčastěji hlášená podezření na nežádoucí účinky u takzvané hexavaxíny, tvoří zhruba pětinu až třetinu všech hlášených. Podle očkovacího kalendáře pro děti se jí očkují tři dávky, ve dvou a čtyřech měsících a zhruba v roce věku dítěte. Nejvíc jsou hlášené lokální reakce jako otok, začervenání, bolest nebo ztvrdnutí v místě vpichu, častá je také zvýšená teplota nebo horečka a plačtivost.

SÚKL každoročně v hlášeních zmiňuje také podezření na narušený psychomotorický vývoj dítěte. Ve sledovaných letech jich bylo většinou mezi dvěma a čtyřmi desítkami. V posledních letech je častěji hlásí rodiče než lékaři, SÚKL navíc podotýká, že tento účinek hlásí lidé ze zemí v EU ve vyšší míře jen v Česku.

"Zda existuje možná kauzální souvislost s očkováním, zda naopak určitý počet dětí prochází během raného vývoje přechodnou fází regresu bez jakéhokoli vztahu k očkování, či zda jsou příčiny hlášených reakci jiné, je v současné době zcela nejasné," uvedl k tomu SÚKL.

Druhý či třetí největší počet hlášení se týká MMR vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Každoročně se SÚKL zabývá také několika hlášeními, která ji spojují s rozvojem autismu. "Příčinou pozorované časové souvislosti je s největší pravděpodobností skutečnost, že vakcinace proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím je podávána právě ve věku, ve kterém se často projevují první příznaky autismu," uvedl SÚKL.

První dávka se aplikuje mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. V materiálech SÚKL také připomněl, že spojitost mezi MMR vakcínami a autismem byla vědci opakovaně vyvrácená, naposledy v roce 2015 velkou studií na 95.000 dětí v USA.

Data o hlášených nežádoucích účincích za rok 2020 zatím SÚKL nezveřejnil, pravidelně ale letos publikuje data o podezřeních souvisejících s vakcínami proti covidu-19. Do 21. září bylo nahlášeno přes 8300 možných nežádoucích účinků. Nejčastější jsou to horečka, únava, zimnice, malátnost nebo reakce v místě vpichu jako teplo, svědění, modřina, dále bolest hlavy, třes, mdloba či ospalost. V časovém období po očkování zemřelo 113 osob, případnou souvislost SÚKL dál prověřuje.