Pravidla musí být jasná, přehledná a realistická. V příštím roce je potřeba obezřetná fiskální politika a krotit inflaci, ale zároveň pomáhat lidem a podnikům zasaženým krizí, míní místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Návrat k fiskální disciplíně, jako je omezení schodků veřejných financí a státního dluhu, byl tematickou náplní dnešního jednání. Dále se ministři financí a guvernéři zabývali možnou harmonizací pravidel evropských směrnic v oblasti daní.

Ministři debatovali o tom, jaké vidí příčiny zvýšení celkového zadlužení členských států za posledních 20 let, a o tom, jaké části současných pravidel považují za tak důležité, že by neměly být měněny, a jaké si zaslouží nějaký nový kompromis.

Stanjura například uvedl, že v debatě zmínil skutečnost, že jedním z kritérií pro přijetí eura v členské zemi je to, že nesmí mít veřejný dluh vůči hrubému domácímu produktu vyšší než 60 procent. Průměrný dluh stávajících členů eurozóny je ale 95 procent. "Říkal jsem, že je velmi těžké občanům vysvětlovat kredibilitu těchto pravidel, když zjistíte tato dvě čísla," poznamenal.

Všechny evropské ekonomiky procházejí podle bývalého lotyšského premiéra Dombrovskise náročným obdobím vzhledem k rekordně vysoké inflaci či problémům s dodávkami energií. "V příštím roce je potřeba obezřetná fiskální politika, je potřeba prioritizovat fiskální udržitelnost, držet se úkolů Evropské centrální banky a krotit inflaci," řekl. Zároveň je ale podle eurokomisaře nutné pomáhat lidem a podnikům zasaženým krizí podpůrnými opatřeními, jež budou zacílená a dočasná.

Je potřeba se věnovat složení a kvalitě veřejných financí, hodně investovat, pokračovat v digitální a zelené transformaci, míní. Zároveň se ministři víceméně shodli na tom, že je nutné zjednodušit pravidla a zvýšit jejich vymahatelnost. "Neznamená to, že by komise musela někoho pořád kárat, ale aby to členské státy vzaly za své a respektovaly pravidla," podotkl Stanjura.

V oblasti daní se mluvilo o tom, zda se má jít v budoucnu cestou harmonizace, direktiv nebo volnějších mezinárodněprávních pravidel (tzv. soft law). To byla jedna z otázek, kterou Česko položilo členským zemím. "Zda není v oblasti přímých daní vhodnější využití soft law než přílišné harmonizace. Každý měl trošku jiný přístup, to je logické. Bude na zvažování, které opatření, v které oblasti by přispělo k větší hodnotě a efektivitě daňového systému," řekl Stanjura.

V pátek se mnozí ministři financí zemí EU podle Stanjury shodli mimo jiné na tom, že evropské řešení vysokých cen energií bude nejlevnějším pro národní rozpočty. Dále všichni ministři souhlasili s další pomocí Ukrajině ve výši pět miliard eur (asi 123 miliard Kč).

Příští týden se v Praze v rámci českého předsednictví v Radě EU sejdou na neformálním zasedání ministři zemědělství. Tématem zasedání 15. a 16. září bude hlavně potravinová bezpečnost a zúčastní se ho také ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj.