Nový kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje z předpisu vyřadit povinné očkování pro lidi nad 60 let.

Zeman se původně domníval, že povinné očkování nebude nutné. "Svůj názor jsem postupně měnil tak, jak přicházely nové a nové vlny koronaviru," řekl. Inspiraci vidí v Rakousku, které od 1. února zavede povinné očkování pro všechny obyvatele země. "Jsem přesvědčen, že je to nejjednodušší cesta, jak potlačit pandemii," uvedl Zeman. Lepší je podle něj radikální zásah, který by mohl situaci vyřešit jednou provždy.

Zeman zařadil pandemii mezi tři oblasti, které podle něj zapříčinily, že uplynulý rok nebyl dobrý. "Pandemie se vrací ve vlnách. Vždy jsme potěšeni, když klesá počet infikovaných, abychom po několika týdnech či měsících s hrůzou čelili nové a ještě horší vlně," uvedl. Očkování vidí jako jedinou cestu z pandemie. "Ti, kdo vyjadřují názor, že svoboda je očkováním ohrožena, by zřejmě v případě, kdyby se sebevrah chystal vyskočit z okna, tohoto sebevraha nezadrželi, protože by respektovali jeho svobodu volby, a tím i jeho smrt," prohlásil.

Svůj názor na povinné očkování postupně změnil a vidí ho jako nejlepší možnost. "Koneckonců povinné očkování existuje v případě celé řady nemocí a není důvod, abychom k těmto nemocem nepřiřadili koronavir. Než procházet fázemi očekávání a následující fází zklamání, že epidemie koronaviru trvale neklesá, je lepší radikální zásah, který tuto situaci vyřeší jednou provždy," míní.

Vyhláška v ČR zavádí od března povinnost nechat se proti covidu očkovat pro zdravotníky včetně studentů medicíny, zdravotnických škol a ostatních zaměstnanců zdravotnických zařízení. Povinnost by měla platit také pro pracovníky v sociálních službách, hasiče včetně části dobrovolníků, vojáky a jejich aktivní zálohy, policisty a městské strážníky nebo celníky.

Odchod z Afghánistánu dle Zemana zhorší bezpečnost v celém světě

Odchod Spojených států a Severoatlantické aliance z Afghánistánu znamená podle prezidenta Miloše Zemana zhoršení celosvětové bezpečnostní situace. Zeman dnes ve svém vánočním poselství uvedl, že tento "afghánský Mnichov" povede k zesílení migračních toků z Afghánistánu a zvýšenému riziku teroristických útoků po světě včetně evropských zemí.

Americké síly se stáhly z Kábulu definitivně na konci srpna, a po téměř 20 letech tak skončila válka v Afghánistánu, která si vyžádala skoro 200.000 lidských životů na obou stranách. Hned po začátku stahování sil USA a dalších zemí ze země zahájil Tálibán ofenzivu a zemi postupně obsadil.

Odchod z Afghánistánu považuje Zeman za "kapitulaci NATO". "Tento afghánský Mnichov zřejmě povede k zesílení migračních toků z Afghánistánu, ale především ke zvýšenému riziku nových teroristických útoků, a to i v Evropě," řekl.

Hrozit by mohly útoky podobného rozsahu jako 11. září 2001 v USA, který zorganizoval Tálibán, uvedl Zeman. Útoky na New York a Washington spáchala organizace Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. V říjnu 2001 zahájily USA a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001.

Zeman již dříve uvedl, že USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo. Uvedl také, že NATO potřebuje zásadní reformu a mělo by přestat být servisní organizací Spojených států.

Prezident oroduje za vyvázání Česka ze Zelené dohody

Česko by se podle prezidenta Miloše Zemana mělo vyvázat z tzv. Zelené dohody pro Evropu (tzv. Green Deal). Zeman ji ve svém dnešním vánočním poselství zařadil mezi trojici nebezpečí, kvůli kterým letošek nebyl dobrým rokem. Dohoda je podle něj výsledkem toho, že se z ekologie stalo náboženství. Považuje ji za hlavní příčinu růstu cen energií v Česku.

Zeman uvedl, že prudký nárůst cen elektrické energie či zemního plynu bude pokračovat. "Máme-li tento nárůst alespoň zmírnit, musíme se vyvázat z tzv. Zeleného údělu pro Evropu, který je podle mého názoru hlavní příčinou nárůstu cen energií," řekl. Odstavování funkčních elektráren podle něj snižuje nabídku energií. "A při konstantní, nebo dokonce rostoucí poptávce, je přirozeným důsledkem růst její ceny," dodal.

Naštěstí je však energetická politika v pravomoci národních vlád a parlamentů, míní. "A není nám naštěstí diktována Bruselem, což se týká i jaderné energie, kterou vřele podporuji. A pokládám za chybu, jestliže o podpoře jádra sice mluvíme, ale neudělali jsme v posledních letech téměř nic konkrétního, abychom začali stavět nové jaderné zdroje," řekl. Týká se to podle něj všech minulých vlád.

Zelená dohoda je podle Zemana důsledkem toho, že se z ekologie stalo náboženství. "A jako každé náboženství, i toto má své proroky," řekl v narážce na švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dohoda podle něj přikazuje přestat v roce 2030 topit zemním plynem a v roce 2035 nejezdit v automobilech se spalovacími motory. "Toto vše by podlomilo naši energetiku tím, že by vedlo k energetické chudobě," uvedl. Hrozil by podle něj pokles životní úrovně i výkonu ekonomiky.

Unijní exekutiva se v rámci strategie Zelená dohoda pro Evropu snaží nasměrovat členské země EU ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států včetně českého premiéra dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století neprodukovat emise žádné nebo je vyvážit například technologickými opatřeními.

Dříve v prosinci Evropská komise představila soubor dalších návrhů, například chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.

Návrh Evropské komise na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035 označil před týdnem za nepřijatelný premiér Petr Fiala (ODS). "To by ohrozilo existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu," řekl Fiala.