Prezidenta Zemana lidé podle průzkumu hodnotí stále hůře

Nyní si Zeman pohoršil ve všech hodnocených oblastech a nejvýrazněji ve své dosud velmi "silné disciplíně", a to zájmu o problémy občanů.

Zemanův zájem o problémy občanů dotázaní ohodnotili průměrnou známkou 3,7, na podzim to bylo 3,4. Nejkritičtější jsou ale lidé k prezidentovi za je aktivitu v době koronakrize a jeho způsob vystupování na veřejnosti, dostal za to v průměru "čtyřku". Proti podzimu je to mírné zhoršení.

Od podzimního průzkumu se mezi lidmi zvýšilo i vnímání nedůležitosti prezidentské funkce o pět procentních bodů na 35 procent. Dál ale v populaci převažují lidé, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý, liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit, což prosazuje 22 procent dotázaných, nebo zachovat současné nastavení, což je názor 43 procent účastníků průzkumu.

"Odlišnosti v nazírání na prezidentský úřad lze analyzovat dle politických preferencí. Zatímco voliči hnutí ANO a SPD si přejí posílení pravomocí prezidenta, tak voliči Pirátů se STAN a koalice SPOLU by zachovali současné nastavení, i když úřad prezidenta vnímají jako důležitý," uvedl k výsledkům Jan Burianec ze STEM/MARK.

Nedůležitost prezidentského úřadu pak podle autorů průzkumu častěji zmiňují ženy, lidé ve věku 30 až 45 lety nebo ti, kteří nedůvěřují vládě. "I z jiných výzkumů víme, že rapidní pokles nedůvěry ve vládu pramení především z (ne)zvládání epidemické situace, což není problém pouze tuzemské krajiny," doplnili autoři.

Co se týče budoucího prezidenta, lidé proti podzimu více upřednostňují energetického a vitálního člověka, který je schopen převzít odpovědnost v období krize. Nižší váhu pak přikládají politické a životní zkušenosti, budoucí kandidát tedy nemusí být vyloženě politický matador. "V popředí je stále a neochvějně morální autorita doplněná reprezentativním vystupováním," plyne z průzkumu podle jeho autorů.

Podle průzkumu patří mezi desítku nejvážnějších potenciálních kandidátů na prezidenta moderátor a herec Marek Eben, senátorka Miroslava Němcová, generál Petr Pavel nebo senátoři Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer či Miloš Vystrčil. Premiér Andrej Babiš z této desítky vypadl, přitom ještě v září 2019 byl na špici.

Autoři průzkumu ale upozornili, že na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Navíc pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem. "Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který se nyní dostal dokonce na první příčku. Může to být částečně důsledkem naštvanosti z politiky. Sám pan Eben kandidaturu prý vylučuje, ale jak vidíme, byl by z hlediska možného volebního výsledku velmi relevantním kandidátem," doplnil Burianec.

Agentura provedla průzkum na přelomu března a dubna mezi osmi stovkami lidí staršími 18 let.

Témata:  Miloš Zeman,  průzkumy