Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte je vládní novela zvedá na 830 korun, 970 korun a 1080 korun měsíčně. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, jsou dávky o 500 korun vyšší. Od ledna mají činit 1330 korun, 1470 korun a 1580 korun měsíčně.

Poslankyně SPD Lucie Šafránková neprosadila rozšíření okruhu možných žadatelů o přídavky tím, že by se mohly vyplácet domácnostem s čistými příjmy do čtyřnásobku životního minima. Sněmovna zamítla také její návrh na výraznější růst přídavků na dítě, jejichž rodiče pracují, a to o 100 korun až o 300 korun nad vládní návrh. Poslanec ANO Aleš Juchelka neuspěl s úpravou, podle níž by se jednotlivé výměry dávek nezvyšovaly pevnou částkou, ale o 35 procent. Proti vládnímu návrhu by byly vyšší o 20 korun až o 110 korun měsíčně.

Dolní komora se postavila záporně také k návrhu Šafránkové na zvýšení rodičovského příspěvku. Chtěla, aby se zvedl z nynějších 300.000 korun na 380.000 korun a aby se každoročně valorizoval o inflaci.

U příspěvku na bydlení novela sjednocuje podmínky nároku mezi obyvateli Prahy a ostatních obcí. Příspěvek budou moci dostat také v hlavním městě lidé nebo rodiny, kterým na úhradu bydlení nestačí 30 procent příjmů. Nyní je to v Praze 35 procent.

Novela rovněž stanoví výši nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení pro příští rok. U nájmů a podnájmů mění rozdělení normativů podle velikosti obce, nově mají platit pouze tři typy.

Upraví se podle předlohy rovněž započitatelné příjmy pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi. Do těchto příjmů domácností se nově nemají zahrnovat příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a přípravy, příjmy ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti dětí v průběhu prázdnin, tedy brigád.