reklama

Obě koalice opozičních stran - Spolu a PirSTAN - měly velkou podporu mezi mladými. Volily je téměř dvě třetiny lidí ve věkové skupině 18 až 34 let. ČSSD a KSČM ztratily podporu svých tradičních voličů z řad nezaměstnaných a lidí s nízkými příjmy a nakonec se do Sněmovny nedostaly.

Koalice Spolu měla podle průzkumu výraznou podporu voličů ve středním věku. Získala zhruba třetinu hlasů lidí ve věku mezi 35 až 54 lety. Uspěla i u vysokoškoláků, mladých mužů a živnostníků a zaměstnanců s vyššími příjmy. Ve všech těchto kategoriích získala okolo 35 až 40 procent hlasů. Další opoziční koalici, PirSTAN, zase volila více než třetina žen ve věku 18 až 34 let. U mladých žen ale byla podle průzkumu nižší volební účast než u mladých mužů.

Nynější vládní hnutí ANO volila velká část lidí v důchodu, a to skoro polovina. ANO také získalo asi čtvrtinu z voličů s nízkými příjmy a nezaměstnaných a čtvrtinu hlasů lidí ve věku 35 až 54 let bez maturity. K volbám ale podle PAQ Research chodí méně lidí s nižšími příjmy a vzděláním než lidí s vyšším vzděláním a výdělkem. Vládní partner ANO, sociální demokraté, ztratil spolu s komunisty, kteří vládu ANO a ČSSD podporovali, tradiční voliče z řad nezaměstnaných a lidí s nízkým příjmem. ČSSD a KSČM volilo jen osm procent lidí z této skupiny.

SPD měla podobně jako ANO ve volbách podporu například u lidí s nižším vzděláním. Získalo 21 procent hlasů lidí bez maturity ve věku 35 až 54 let. Navíc měla obecně podporu velké části lidí, kteří nebyli očkováni proti nemoci covid-19. SPD volilo podle průzkumu 22 procent neočkovaných lidí starších 55 let.

U lidí v téměř všech věkových skupinách stoupla podle PAQ Research letos oproti předchozím sněmovním volbám z roku 2017 volební účast. Nejvýrazněji rostla právě u mladých lidí, kteří častěji volili opoziční koalice. Ve věkové skupině 18 až 34 let se volební účast zvýšila z 52 procent v roce 2017 na letošních 63 procent. Jedinou výjimkou z růstu účasti byli lidé ve věku nad 65 let, u kterých účast mírně klesla ze 72 na 69 procent.

Opoziční koalice měly rovněž podporu většiny lidí s vyšším vzděláním. Z vysokoškoláků volilo Spolu a PirSTAN podle průzkumu 62 procent lidí. Naopak ze středoškolsky vzdělaných bez maturity si tyto koalice dokázaly získat jen asi čtvrtinu lidí, zatímco ANO a SPD volilo 54 procent lidí bez maturity. Právě u vysokoškoláků je však podle PAQ Research dlouhodobě nejvyšší volební účast. Letos dorazilo k volbám 76 procent vysokoškoláků, 68 procent středoškoláků s maturitou, 59 procent středoškoláků bez maturity a pouze 56 procent voličů se základním vzděláním.

Volební účast letos rostla napříč voliči z různých ekonomických skupin. Například u důchodců a nezaměstnaných to bylo pouze o jeden procentní bod, ale třeba u studentů se zvýšila z 55 procent za minulé sněmovní volby na 73 procent. Výrazně stoupla také u živnostníků, a to ze 70 na 78 procent. ANO dominovalo mezi lidmi v důchodu, z nichž hnutí volilo 47 procent. Koalice PirSTAN pak uspěla mezi studenty se ziskem 40 procent hlasů. I koalici Spolu ale volila řada studentů, asi 34 procent. Spolu pak získalo nejvyšší podíl hlasů ze všech stran mezi živnostníky a zaměstnanci. Spolu volilo 39 procent živnostníků a 31 procent zaměstnanců.

Speciální skupinou voličů byli lidé neočkovaní proti covidu-19. Asi dvě pětiny z nich dali hlas hnutím SPD a Volný blok a uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci, které se vymezovaly proti vládním protiepidemickým opatřením. Neočkovaní ale měli ve volbách výrazně nižší účast než lidé, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny. Například z očkovaných ve věku 18 až 34 let dorazilo k urnám 76 procent, kdežto u neočkovaných ve stejné věkové skupině činila účast jen 51 procent.

Volby do Sněmovny letos v říjnu vyhrála koalice Spolu se ziskem 27,79 procenta hlasů, těsně za ní skončilo ANO s 27,12 procenta hlasů. Jak Spolu, tak ANO získaly kolem 1,5 milionu hlasů. Do Sněmovny se dostala ještě koalice PirSTAN s 15,62 procenta a více než 800.000 hlasy a SPD s 9,56 procenta a zhruba 500.000 hlasy. Podle PAQ Research koalice Spolu přebrala od průzkumu z letošního dubna do říjnových voleb 370.000 voličů koalici PirSTAN a také dokázala zmobilizovat nerozhodnuté voliče. Druhé ANO zase přebralo asi 200.000 voličů ČSSD, KSČM, SPD a Přísaze Roberta Šlachty.

Koalice PirSTAN také přišla o velkou část podpory kvůli tomu, že 240.000 lidí, kteří by ji volili v dubnu, nakonec k volbám vůbec nepřišli. Takto přišla o 200.000 možných voličů také SPD. Z voličů, kteří dali hlasy stranám, jež se pak do Sněmovny nedostaly, patřila podle PAQ Research většina k lidem s nízkým příjmem. Zhruba polovina propadlých hlasů také patřila lidem ve věku nad 55 let.

reklama