Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

První kolo senátních voleb vyhráli Starostové, ČSSD ztratila

Volby, ilustrační foto
Volby, ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

První kolo senátních voleb vyhráli Starostové. Jejich kandidáti postoupili v deseti z 27 obvodů a jeden mandát obhájili už v úvodním kole. Kandidáti navržení ODS uspěli v deseti obvodech, ANO v devíti, KDU-ČSL v sedmi. Adepti nominovaní ČSSD, která obhajovala deset křesel, dokázali postoupit ve třech obvodech. Vyplývá to z výsledků hlasování, které dnes byly zveřejněny na volebním webu.

Kandidáti navržení TOP 09 postoupili ve třech obvodech, adepti Pirátů a hnutí Senátor 21 ve dvou. KSČM, SPD ani Trikolóra se neprosadily. K volbám přišlo 36,74 procenta voličů.

Konečné výsledky byly zveřejněny až krátce před 23:00, čekalo se mimo jiné na výsledek z Příbrami. Senátor ODS Jiří Burian tam postoupil do finále s náskokem pouhých 26 hlasů.

První volební kolo zatím navzdory úspěchu Starostů nevyřešilo patovou situaci, který klub bude v Senátu nejpočetnější a bude mít právo nominovat předsedu horní komory. Znovuzvolení Zbyňka Linharta (STAN) na Děčínsku znamená, že bez ohledu na výsledek finále mají kluby Starostů a ODS v horní komoře shodně 16 členů a oba nyní obhajují tři křesla.

Výsledek prvního kola v tomto klání favorizuje frakci Starostů, v níž jsou i oba senátoři za TOP 09. Celkem by tak jejich klub mohl mít až 29 členů. Starostové navíc z prvního místa postoupili v sedmi obvodech, zatímco kandidáti ODS v pěti a mohli by mít až 26 senátorů.

Početní složení frakcí ovšem ovlivní i to, zda se k nim připojí v případě zvolení některý ze zástupců menších uskupení. Členem klubu ODS je například Ivo Valenta (za Soukromníky), který se na Uherskohradišťsku prosadil proti zástupci občanských demokratů. Zástupci STAN či SLK a ODS se střetnou ve finále v pěti obvodech - v Praze 9, na Příbramsku, Lounsku, Českolipsku a na Trutnovsku.

ČSSD v prvním kole přišla o sedm senátorských křesel. Straně, která měla před deseti lety v Senátu nadpoloviční většinu, nyní hrozí, že nebude mít ani zastoupení ve vedení horní komory, ani vlastní senátorský klub. Bez ohledu na výsledek letošních voleb jí totiž zůstanou pouze tři senátoři a senátorský klub musí být nejméně pětičlenný. Do finále z prvního místa postoupil za ČSSD pouze místopředseda Senátu Milan Štěch. Pomoci by ovšem mohl i znojemský starosta Jan Grois (ČSSD), který kandiduje za hnutí Starostové a osobnosti pro Moravu (dříve Sdružení nestraníků).

ANO má naopak jisté, že senátorský klub uhájí. Bez ohledu na výsledek voleb vládnímu hnutí zůstane pět senátorů v klubu. ANO obhajovalo dva mandáty a do finále z prvního místa postoupili tři jeho kandidáti. Vládní koalice má jistého jen jednoho letošního senátora, a to na Karvinsku, kde se utkají zástupci ANO a ČSSD.

Lidovci s dosavadními 15 senátory obhajují šest mandátů, do finále postoupili čtyři její kandidáti z prvního místa. Piráti by mohli posílit Klub pro liberální demokracii - Senátor 21, kde je jejich zástupce Lukáš Wagenknecht. V této frakci bez ohledu na finále zůstanou čtyři členové, další čtyři může získat.

Výsledek voleb znamená i to, že komunisté nadále zůstanou bez zastoupení v horní komoře Parlamentu, o které přišli před dvěma lety. Ze sněmovních uskupení se do Senátu nedostali ani zástupci Trikolóry a hnutí SPD, které přitom bodovalo v souběžných krajských volbách.

Z kandidátů menších uskupení se prosadil zejména dosavadní člen klubu ČSSD a senátor Miroslav Antl, kandidoval za své nové hnutí Za občany proti zástupci sociální demokracie. Do finále postoupila i bývalá ombudsmanka Anna Šabatová (za Stranu zelených) nebo kandidáti Svobodných, hnutí Nezávislí a Hradeckého demokratického klubu.

Témata:  senátní volby Senát Parlamentu České republiky volby

Související

Aktuálně se děje

15. září 2025 9:05

Zemřel Václav Žák (†80), někdejší poslanec či předseda RRTV

Česko zasáhla ještě o víkendu smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřel politik, exposlanec a bývalý předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák. Za minulého režimu byl signatářem Charty 77.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Energetika, ilustrační fotografie.

Komentář

Kdy fixovat ceny energií? Vyplatí se sledovat i vývoj v Německu

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu dnes klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu. Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem posečkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?