Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rektoři se obávají o budoucnost prezenční výuky na podzim

Vysoké školy
Vysoké školy
Foto: Pixabay

Kvůli epidemii covidu-19 hrozí to, že na vysokých školách ani v nadcházejícím akademickém roce nebude moci fungovat řádná prezenční výuka. Na zasedání předsednictva České konference rektorů (ČKR) se na tom dnes shodli rektoři vysokých škol.

Podle nich je v současnosti stále nízká proočkovanost české populace a kontrola protiepidemického režimu o letních prázdninách není dostatečná. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovala mluvčí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) Karla Mráčková.

Na dnešním zasedání ČKR se podle ní sešli členové odstupujícího a nově zvoleného předsednictva organizace. Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička, který stál v čele ČKR v posledních dvou letech při té příležitosti předal předsednictví svému nástupci, rektorovi Masarykovy univerzity v Brně Martinu Barešovi, sdělila Mráčková. Nové vedení si rektoři zvolili 3. června v Brně, Sklenička do něj už nekandidoval. Bareš bude místo oficiálně zastávat od 1. srpna.

"Všichni přítomní se shodli mimo jiné na tom, že řádná kontaktní výuka je znovu ohrožena i v nadcházejícím akademickém roce. Důvody jsou především nízká proočkovanost české populace a nedostatečně kontrolovaný režim během letních dovolených," uvedla Mráčková.

Většina vysokých škol loni na podzim kvůli epidemii s prezenční výukou ani nezačala, od 12. října musely po rozhodnutí vlády přejít na výuku na dálku všechny. Výjimka platila jen na účast na klinickou a praktickou výuku a praxi studentů zdravotnických studijních programů a farmacie. Další obory se mohly k praktické výuce vrátit nakrátko v prosinci a pak až od 26. dubna poslední ročníky a od 10. května ostatní. Teoretická výuka se na vysokých školách mohla obnovit od 24. května, kdy ale již většinou začínalo zkouškové období.

V posledních dnech se vývoj epidemie v Česku opět zhoršuje. Ve čtvrtek podle statistik ministerstva zdravotnictví přibylo 164 případů koronaviru, nejvíce od poloviny června. Je to o 70 víc než minulý týden. Zvyšuje se rovněž reprodukční číslo, které udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného. Nyní má hodnotu téměř 1,3, a je tak nejvyšší od začátku ledna. Zdravotníci ve čtvrtek aplikovali 106.000 dávek vakcíny, nejméně v tomto týdnu. Od prosincového začátku vakcinace má ukončené očkování 3,366.292 lidí, to je asi 31,5 procenta obyvatel ČR.

Za opětovným zrychlováním epidemie je podle odborníků nakažlivější mutace delta. Vláda ve čtvrtek v reakci na obrat vývoje epidemie zpřísnila způsob prokazování bezinfekčnosti a ohlásila zavedení povinných testů při návratu do ČR ze zahraničí. Bez testu po dovolené v cizině nebudou lidé smět do práce. Změny zaváděné kvůli obavám z delta varianty budou platit od pátku 9. července.

Témata:  vysoké školy školství

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).