reklama

Předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček absenci dotazu na víru ve vládním návrhu zdůvodňoval tím, že při minulém sčítání na něj odpověděla jen zhruba polovina lidí. Pro mnohé z nich to byla otázka citlivá a řada lidí prý uváděla vymyšlená vyznání. Proti opětovnému zařazení otázky do dotazování byla podle Rojíčka zejména římskokatolická církev.

Poslanci ale zrušení dotazu ohledně víry kritizovali. Podle Martina Baxy (ODS) by nebylo logické přijít o data, která se zjišťovala při předchozích třech sčítáních. Pro pirátského poslance Ondřeje Profanta byl právě odmítavý postoj římskokatolické církve důvodem, proč dotaz ponechat.

Sčítání lidu se koná jednou za deset let. K novinkám příštího cenzu patří to, že lidé budou odpovídat na méně otázek než v minulosti, neboť část dat statistici získají z registrů. Zatímco v roce 2011 lidé vypisovali tři listy s 47 údaji, tentokrát by měli podle vládního návrhu zadávat 27 údajů do dvou listů. Formuláře budou moci snadno vyplnit elektronicky. Tiskopisy v papírové formě doručí sčítací komisaři pouze lidem, kteří informace elektronicky neodešlou.

Cenzus se bude týkat údajů platných k půlnoci z 26. na 27. března 2021. Na odeslání elektronických formulářů budou mít lidé čas do 9. dubna 2021, tedy dva týdny. Poté bude následovat "terénní došetření". Při něm sčítací komisaři doručí papírové tiskopisy do domácností, které se nesečetly přes počítač. Údaje z registrů si pak vezmou v červenci.

Sčítání má od roku 2018 do roku 2023 stát 2,23 miliardy korun. Minulý cenzus vyšel na 2,27 miliardy korun. Statistici ale uvádějí, že úspora bude pětinová vzhledem k inflaci a využití registrů.

Loading...

2 komentáře (Poslední 21.02. 06:43) Napište svůj názor

reklama