Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Senát rozhodl o zpřísnění pravidel na podporu uprchlíkům, o 5000 Kč na dítě rozhodne za týden

Senát ČR
Senát ČR
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Pravidla pro poskytování humanitární dávky běžencům z Ukrajiny se zpřísní. Změny, které mají bránit dávkové turistice, Senát dnes schválil téměř jednomyslně. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Novela zákona zvaného lex Ukrajina počítá s tím, že ukrajinští běženci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky už nebudou pobírat humanitární dávku 5000 korun.

Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku. Novela upravuje také zdravotní pojištění běženců a příspěvek pro domácnosti za jejich bezplatné ubytovávání. Zdravotní pojištění bude stát hradit uprchlíkům vyjma dětí a seniorů podle schválené nejvýše 150 dnů.

Podporu 5000 korun na pořízení základních potřeb pro začátek života v Česku dostávají uprchlíci za měsíc, v němž získali vízum k ochraně. Mohou ji pobírat ještě dalších pět měsíců, když prokážou, že dávku potřebují. Novela podmínky zpřísňuje.

Úřad práce navíc bude moci žadatele vyzvat, aby případný nárok na podporu přišli do pobočky prokázat osobně. Uprchlík by se musel dostavit zpravidla do osmi dnů, jinak by úřad žádost zamítl. Na solidární příspěvek domácnostem za bezplatné ubytovávání ukrajinských běženců budou mít podle novely nárok i ti ubytovatelé, u kterých si uprchlíci platí spotřebu plynu a elektřiny sami.

Novela dále výslovně odmítá dočasnou ochranu občanům zemí Evropské unie, tedy i běžencům, kteří mají kromě ukrajinského ještě například maďarské občanství. Prodlužuje lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkracuje dobu, v níž musí uprchlík nahlásit změnu místa pobytu, z 15 dnů na tři dny. Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu z Ukrajiny prokázat, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou mít bydlení zprostředkováno krajským asistenčním centrem.

Novelu podle záznamu hlasování podpořilo 71 ze 74 přítomných senátorů, zbývající tři členové horní komory se hlasování zdrželi.

Senát o 5000 Kč na dítě a změnách pro uprchlíky z Ukrajiny rozhodne za týden

Vyplacení 5000 korun na dítě, ubytovávání uprchlíků z Ukrajiny a začleňování jejich dětí do českých škol bude Senát schvalovat zřejmě koncem příštího týdne. Uvedl to dnes předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Sněmovna uvedené změny schválila v úterý ve stavu legislativní nouze. Senát by je proto měl podle Vystrčila projednat zrychleně do deseti dnů od doručení. Schůze horní komory by se tak mohla uskutečnit příští pátek.

První z norem má rodinám s loňskými ročními příjmy do milionu korun hrubého zajistit od srpna jednorázový příspěvek 5000 korun na dítě do 18 let věku. Dávkou chce kabinet zmírnit dopady zdražování v důsledku ruské agrese na Ukrajinu. Rozpočtové náklady budou činit zhruba 7,8 miliardy korun.

Další z norem má umožnit státu i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Uprchlíci budou také moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Půjde o 4250 korun měsíčně pro dospělé a o 3050 korun za měsíc pro děti.

Třetí z předloh má usnadnit budování dočasných staveb pro ubytování a vzdělávání uprchlíků z Ukrajiny. Školy podle čtvrté z předloh budou moci vytvářet v příštím školním roce samostatné třídy pro uprchlíky z Ukrajiny, pokud pro ně nebudou mít místa v běžných třídách. O děti a mládež v ukrajinských třídách se budou moci nadále starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Novela má také ministerstvu umožnit v příštím roce pro uprchlíky opět mimořádně upravit termíny a podmínky pro přijímání do škol a ukončování vzdělávání. Platit by měla do konce srpna 2023.

Témata:  Senát Parlamentu České republiky sociální dávky

Související

Aktuálně se děje

12:28

Putin je jako auto na dálnici bez brzd. Nic ho nezastaví, píše server

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy