reklama

Ministerstva a další úřady tak budou moci podle předlohy i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Novela tak přejímá některá mimořádná opatření vyhlášená na základě nouzového stavu, který skončí tento měsíc.

Uprchlíci budou moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Bude to 4250 korun měsíčně pro dospělé a 3050 korun za měsíc pro děti. Nyní mají běženci nárok na 5000 korun v měsíci na základě udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku pak mohou žádat ještě dalších pět měsíců.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůvodnil změnu prodlužováním konfliktu na Ukrajině, a tudíž i pobytu běženců v Česku. Pokud by nebyla přijatá, uprchlíci by se dostali po šesti měsících v Česku plně do českého sociálního systému. Pokud by dávku pobíralo 150.000 lidí s dočasnou ochranou, z nichž by byla polovina dětí, měsíční náklady by představovaly celkem 547,5 milionu korun.

Novela zakotví poskytování ubytování uprchlíkům podle pravidel lex Ukrajina jako veřejnou službu. Nouzové bydlení by nemělo trvat déle než tři měsíce a pobyt v nouzovém přístřeší v podobě stanů či tělocvičen déle než měsíc. Kraje budou moci ubytovávat běžence nadále také v prostorách, které nejsou určené pro bydlení, a uzavírání smluv s poskytovateli ubytování nebude zadáním veřejné zakázky.

Paušální náhrada poskytovaná ubytovatelům se bude i podle zákona pohybovat od 200 do 350 korun za osobu a noc. Konkrétní výši stanoví vládní nařízení podle druhu ubytování a poskytovatele.

Současný systém zajištění ubytovacích kapacit pro uprchlíky se podle ministerstva vnitra osvědčil. Výrazná většina z těch, kteří potřebují asistenci státu, pobývá v důstojných podmínkách. V zařízeních bydlelo podle vlády zhruba 50.000 lidí.