reklama

Senát novelu nepřijal ani neodmítl, její projednávání tak končí. Pro schválení novely bylo 23 ze 65 přítomných senátorů, pro zamítnutí 31. Potřeba ale bylo 33 hlasů pro přijetí stanoviska. Žádná z frakcí neměla k novele zcela jednotné stanovisko.

Láska chtěl novelou dosáhnout uznání faktického a právního vztahu, který je založen na rozhodnutí cizozemského soudu. Změna by podle senátora mohla pomoci i nesezdaným heterosexuálním párům, které si osvojí dítě v cizině. Týkalo by se to několika desítek párů ročně. Současná podoba zákona je podle senátora v rozporu s Úmluvou o právech dítěte a s Listinou základních práv a svobod, s čímž se ztotožnili i tři ústavní soudci při projednávání případu česko-amerického páru.

Senátor také jako příklad uvedl snowboardistku Šárku Pančochovou, která si v USA osvojila dceru své americké manželky, ale nemůže se s nimi vrátit do Česka, neboť by přišla o práva k dítěti.

Zamítnutí novely navrhovali předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN), lidovecký senátor Jiří Čunek nebo Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09. Podle nich by Láskova novela umožnila obcházení občanského zákoníku, podle něhož se osvojiteli mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Pirátská senátorka Adéla Šípová označila Láskovu novelu za odstranění anachronismu a zajištění respektu k rozhodnutí cizozemských soudů.

České soudy nyní mohou uznat rozhodnutí zahraničních soudů o osvojení dítěte, které je cizím státním příslušníkem, v případě českých občanů za podmínky, "jestliže se to nepříčí veřejnému pořádku a nebrání tomu výlučná pravomoc českých soudů a osvojení by bylo přípustné i podle hmotněprávních ustanovení českého práva", tedy podle občanského zákoníku.

Láska chtěl svou novelou pouze vyškrtnout ze zákona větu o přípustnosti uznání osvojení ze zákona o mezinárodním právu soukromém. Obcházení občanského zákoníku by podle senátora zabránila zbývající část pasáže, podle níž by soudům v zákoně zůstala možnost neuznat osvojení v případech příčících se veřejnému pořádku.

Láska také uvedl, že fakticky jsou v Česku vychovávány stovky až tisíce dětí s dvěma matkami či dvěma otci. Za rodiče je státem uznán jen jeden z partnerů, což komplikuje právní vztahy dítěte a druhého z partnerů.