Setrvání Bartoše v čele Pirátů považuje politolog za logické

Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vnímá členská základna výsledek strany ve volbách kriticky, ale situaci nechtěla řešit radikálním obratem.

Vítězství ve druhém kole je pro Bartoše jistou výstrahou, ale jeho mandát ve druhém kole byl silný. Představuje podle Mrklase umírněný a hlavní proud ve straně. "Je to asi logický výsledek po tom, co Piráti po relativně nedávném volebním debaklu schválili vstup do vlády. Po dvou měsících to úplně zrevidovat změnou předsedy, to si nedovedu představit," uvedl.

Mlejnek ČTK napsal, že pnutí před sjezdem i výsledek volby svědčí o tom, že členská základna vnímá volební výsledek a působení strany v kampani dost kriticky. "Nicméně nechce situaci řešit nějakým radikálním obratem, spíše dílčími změnami," uvedl. Bartoš podle něj obhájil pozici relativně s přehledem, ale v podstatě neměl rovnocenného vyzyvatele. "Přes všechny chyby a nedostatky je pořád vlastně jediným pirátským politikem s parametry lídra," dodal.

Zvolení náměstkyně hejtmana Vysočiny Hany Hajnové druhou místopředsedkyní podle Mlejnka vypovídá o tom, že Piráti vnímají nadcházející komunální volby jako klíčové pro svůj další rozvoj. "Napětí mezi pragmatismem, snahou o praktické výsledky ve vládním působení a více ideovým a spíše liberálně-levicovým, nikoliv liberálně-středovým proudem, však bude pokračovat," uvedl. Očekává další jiskření těchto proudů ve straně.

Důsledný boj některých členů strany proti kumulaci funkcí, podle kterého by pirátští poslanci neměli být současně ministry, ale například ani ve vedení strany, považuje Mrklas za naivní. "Vůbec neodpovídá realitě. Neznám případ z poslední doby odkudkoliv ze světa, že by to mohlo fungovat," míní. Aby vládní stranu vedl někdo mimo Sněmovnu nedává smysl. "Pro část radikálnějších sympatizantů to může znít zajímavě, ale základ elektorátu Pirátů jsou relativně standardní lidé, kteří chtějí, aby jako vládní strana byli vidět a plnili svůj program," dodal.

Piráti podle Mrklase do vlády museli vstoupit z pragmatických důvodů, protože se čtyřmi poslanci lze těžko něco prosazovat z opozice. "Ale nevěřím tomu, že můžou zůstat po čtyři roky členy vládní koalice," uvedl. Piráti podle něj musí být ve vládě ofenzivní a přicházet se svými návrhy. "A jednoho dne, kdy zjistí, že je nemohou prosadit, tak bude čas opustit vládu a odejít do opozice," míní. Pro další vývoj strany bude podle něj také důležité, zda letos přijde o své dosud nejatraktivnější místo pražského primátora, které zastává Zdeněk Hřib.

V posledních dnech před dnešním jednáním dominovaly diskusi o Pirátech reakce na vyjádření kandidátky na předsedkyni Jany Michailidu, že její vnitřní přesvědčení je "komunistické ve smyslu původním, demokratickém". "Možná to otevře oči spoustě voličů, kteří doteď vnímali Piráty jako středovou stranu a útoky od (předsedy ANO) Andreje Babiše, že jsou neomarxisté, jen za házení špíny," míní Mrklas.

Připomněl, že původní myšlenky světového pirátského hnutí nemají ke krajní levici daleko. "V podstatě zpochybňuje řadu prvků kapitalismu, soukromého vlastnictví, takže řadu marxistických bodů naplňuje," doplnil Mrklas. Debata však podle něj nebude mít pro stranu fatální dopad. "Právě proto, že si poměrně jasně vybrali Bartoše, což je umírněné centristické křídlo a realistický politik, je určitou garancí, že kurz neulítne někam doleva," uvedl.

Témata:  Ivan Bartoš ,  Česká pirátská strana