Slintavka a kulhavka: Může se přenést na člověka?

Podle odborníků je přenos slintavky a kulhavky na lidi velmi vzácný. Virus, který způsobuje toto onemocnění – tzv. virus slintavky a kulhavky (Foot-and-mouth disease virus, FMDV) – patří do rodu Aphthovirus z čeledi Picornaviridae a je specifický především pro zvířata. Navzdory vysoké infekčnosti mezi hospodářskými zvířaty neexistují důkazy o tom, že by nemoc představovala vážné riziko pro lidské zdraví.

Historicky bylo zdokumentováno pouze několik izolovaných případů, kdy došlo k nákaze člověka. Tyto případy se objevily zejména u lidí, kteří byli v úzkém kontaktu s infikovanými zvířaty, jako jsou veterináři, farmáři nebo pracovníci jatek. K nákaze došlo přímým kontaktem s virovými částicemi, například skrze otevřené rány nebo sliznice.

U lidí se nemoc obvykle projevuje mírnými příznaky, jako je horečka, bolest v krku, puchýře v ústech nebo na rukou, případně podráždění kůže. Symptomy obvykle samovolně odezní během několika dní a závažné komplikace nejsou běžné. Odborníci však upozorňují, že tyto příznaky jsou podobné jiným virovým infekcím, což může vést k nesprávné diagnóze.

Jedním z hlavních důvodů, proč je riziko nákazy člověka nízké, je specifická vazba viru na receptory v organismu. FMDV je přizpůsobený na buňky sudokopytníků a lidské buňky nejsou pro tento virus ideální. Navíc lidský imunitní systém dokáže virus účinně eliminovat, pokud by se dostal do těla.

Světová zdravotnická organizace (WHO) i Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) označují slintavku a kulhavku za zoonózu s minimálním rizikem pro člověka. Zdravotnické úřady po celém světě proto zaměřují své úsilí především na prevenci a kontrolu šíření mezi zvířaty, kde má nemoc mnohem vážnější dopad.

Kvůli vysoké nakažlivosti mezi zvířaty existují přísná opatření pro kontrolu a prevenci. Pokud je na farmě zjištěna slintavka a kulhavka, dochází k okamžitému utracení nakažených i potenciálně infikovaných zvířat. Následuje důkladná dezinfekce a dočasná izolace oblasti, aby se zabránilo dalšímu šíření viru.

V některých zemích se provádí očkování hospodářských zvířat, přestože neexistuje univerzální vakcína, která by chránila proti všem sedmi sérotypům viru. Evropská unie například očkování běžně nepoužívá a spoléhá na přísná karanténní opatření.

Virus slintavky a kulhavky je citlivý na teplo, takže správně tepelně zpracované maso a mléčné výrobky nepředstavují žádné riziko pro lidské zdraví. Odborníci potvrzují, že konzumace infikovaných potravin je bezpečná, pokud byly zpracovány podle hygienických norem.

Naopak konzumace syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa může představovat určité riziko. Z tohoto důvodu platí přísné předpisy pro export masa z oblastí zasažených slintavkou a kulhavkou.

Přestože slintavka a kulhavka představuje vážný problém pro chovatele hospodářských zvířat, riziko přenosu na člověka je velmi nízké. Odborníci se shodují, že nemoc obvykle neohrožuje lidské zdraví a dokumentované případy nákazy jsou mimořádně vzácné.

Klíčovým opatřením zůstává prevence šíření mezi zvířaty a důsledná kontrola potravinového řetězce. Pro běžnou populaci neznamená slintavka a kulhavka prakticky žádné nebezpečí a není důvod k obavám z jejího přenosu na člověka. 

Témata:  nemoci,  krávy