Kauza se týká podezření na daňové úniky u plateb od firem z holdingu Agrofert za reklamu konferenčnímu centru Čapí hnízdo. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše.

"Jediné, co mohu, a to určitě udělám: posoudím, zda splnili zákonné limity. Zda ta spolupráce byla, zda nedošlo k nějakému pochybení - třeba, že propásli nějaké lhůty v okamžiku, kdy nereagovali a reagovat mohli," řekl k úloze finanční správy ministr. Doplnil, že o dohledu vrchního státního zastupitelství ví z veřejných zdrojů.

Stanjura zdůraznil, že finanční správa má být respektovaná a měla by mít pověst, že je nestranná. "Pocit nespravedlnosti mezi daňovými poplatníky nebo podnikateli existuje," podotkl. Finanční správa by podle něj měla být schopná předložit přesvědčivé argumenty k tomu, že některým daňovým poplatníkům nenadržuje.

Kriminalisté v případu podle informací médií řešili podezření, že suma 272 milionů korun v letech 2010 až 2013 ve skutečnosti nešla na reklamu, ale pomáhala Čapímu hnízdu splácet úvěr a společnosti Agrofert snížit si daně. Podezřením na daňový únik se kriminalisté začali zabývat při vyšetřování možného dotačního podvodu, ze kterého jsou nyní obžalováni Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová.

Server Seznam Zprávy dříve uvedl, že podle svědka byly platby Čapímu hnízdu za reklamu fiktivní nebo předražené. Ačkoli byly vykázány jako konkrétní plnění, například za plošnou reklamu na tenisových kurtech nebo za tiskoviny, ve skutečnosti to byly podle něho často virtuální položky. Kauza se podle serveru týkala širšího okruhu podezřelých - někdejších manažerů firem Agrofertu. Kriminalisté ji vyšetřovali několik let, nikdo nebyl obviněn a letos v červnu policie reklamní větev kauzy Čapí hnízdo odložila. Rozhodnutí kriminalistů následně potvrdilo pražské městské státní zastupitelství.