Celkem vláda uvažuje o této mimořádné dani pro tři sektory, kromě rafinerií také pro energetiku a bankovnictví. Výnos z daně by měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů státu spojených se zvládáním nárůstu cen energií.

"Přemýšlíme o třetím odvětví, a to jsou vlastně rafinerie, to znamená výroba pohonných hmot a distribuce pohonných hmot," řekl Stanjura Nově. "Nejsou to čerpací stanice, je to mnohem menší skupina firem. Pokud se nakonec rozhodneme a vláda to navrhne a Poslanecká sněmovna a Senát to schválí, tak to dopadne jen na několik desítek firem, největších v těchto sektorech," dodal.

Vláda se zatím pro zdanění rafinerií definitivně nerozhodla. Obává se přenesení zdanění na koncové zákazníky. "Je to jedna z oprávněných výhrad nebo nějakých rizik, které zvažujeme. Proto říkám, že jsme se ještě nerozhodli," řekl ministr.

Stanjura již dříve poukázal na zisky bank plynoucí z nyní výrazně rostoucích úrokových sazeb. Energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu. Stejně tak po únorovém útoku Ruska na Ukrajinu výrazně stouply ceny pohonných hmot. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily značný nárůst zisků. Například holding Orlen Unipetrol, který je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku, zaznamenal v letošním prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 71,1 procenta na 42,6 miliardy korun. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle dřívějšího vyjádření Stanjury rozhodnout do 10. září.