Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát chce DPI u plynu při zastropovaných cenách rozšířit i na větší odběratele

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Stát chce rozšířit povinnost pro dodavatele plynu poslední instance uzavřít smlouvu o dodávkách i na zákazníky se zastropovanými cenami s vysokou spotřebou nad 630 megawatthodin. Plyn pro tyto dodavatele by přitom v případě potřeby měl zajišťovat ČEZ. Počítá s tím návrh nařízení vlády, který je nyní v připomínkovém řízení.

Návrh, který se týká výhradně dodávek plynu, má zamezit případům, kdy jsou velcí spotřebitelé bez dodavatele, což by pro ně mohlo být likvidační.

V současné době dodavatel poslední instance (DPI) povinně přebírá zákazníky jiného dodavatele, pokud firma pozbyde oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn. V případě plynu je však tato povinnost limitována spotřebou do 630 MWh, zákazníky s vyšší spotřebou mohou odmítnout. Nařízení by to mělo změnit. Bez toho by totiž podle návrhu mohli velcí spotřebitelé čelit existenčním problémům. Zahrnovat by mělo v době mimořádné tržní situace zákazníky, na něž se vztahují zastropované ceny plynu.

Dodavatelé tyto zákazníky v některých případech původně odmítali z obav, že nebudou mít pro ně dostatek plynu. Ten by jim ale podle návrhu měl zajistit a nabídnout obchodník s plynem, v něm má stát většinu hlasovacích práv a současně má zajištěnu stanovenou minimální přepravní kapacitu do ČR. Tím je nyní společnost ČEZ, která má sjednané kapacity v nizozemském LNG terminálu a disponuje přepravními trasami do ČR.

Podle odhadů by v takovém případě mělo být poptáván u DPI asi jeden milion megawatthodiny plynu. Státní rozpočet by to mělo podle odhadů vyjít na zhruba dvě miliardy korun. Peníze jsou ovšem podle návrhu už započteny v nákladech na celkové zastropování cen. To by podle ministerstva financí mělo vyjít maximálně na 130 miliard korun.

Dodavatelem poslední instance jsou v případě dodávek plynu v současné době v závislosti na konkrétním regionu společnosti E.ON Energie (Jihočeský kraj), Pražská plynárenská (Praha a nejbližší okolí) a innogy Energie (zbytek ČR). Letošní novela energetického zákona zkrátila režim dodavatele poslední instance z původních šesti měsíců na polovinu.

Témata:  plyn energetika ČEZ

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 19:41

Dagmar Havlová oznámila, že opouští Knihovnu Václava Havla

Bývalá první dáma Dagmar Havlová se ve světle aktuální kauzy definitivně rozhodla dát ruce pryč od Knihovny Václava Havla. Na sociální síti ve čtvrtek oznámila, že odstupuje od dohody. Úspěšná herečka ale slíbila, že nadále bude střežit odkaz bývalého prezidenta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).