Důvodem je podle kontrolorů počáteční nedostatek kvalitně připravených projektů i odložení výstavby trasy D pražského metra. Co zlepšila už vyplacená podpora, nelze říci, ministerstvo nehodnotí přínosy podpory průběžně, uvedl NKÚ. Ministerstvo se s výsledky kontroly neztotožňuje. Nevyčerpané peníze pomohou při výstavbě železnic, hodnotit přínosy lze až s odstupem, reagoval mluvčí resortu František Jemelka.
Úřad prověřoval operační program Doprava 2014–2020. Podporu na výstavbu a modernizaci městské a příměstské dopravy v podobě tratí tramvají, trolejbusů nebo metra rozděluje ministerstvo od roku 2016. Schválilo 42 projektů, na konci loňského října bylo ale podle kontrolorů dokončeno jen devět z nich. "Z peněz vyčleněných na tuto podporu se navíc nepodaří vyčerpat minimálně 34 procent. V první výzvě pro překládání žádostí o tuto podporu totiž nebyl dostatek kvalitně připravených projektů. MD také počítalo s pěti miliardami korun na výstavbu trasy D pražského metra. Příprava projektu se ale zpozdila a ostatní města už tyto peníze nezvládnou vyčerpat," uvedl NKÚ.
Resort oponuje, že zpoždění příprav metra D nemohlo ministerstvo ovlivnit. "Nicméně se ukázalo jako velmi vhodné, že jsme specifický cíl zaměřený na podporu železniční infrastruktury zařadili do prioritní osy, ve které byla i městská drážní doprava. Toto nastavení programu nám v současné době umožňuje zajistit operativní a efektivní řešení vzniklé situace - nedočerpání alokace městy," sdělil mluvčí.
Kontroloři poukázali i na to, že ministerstvo nebude mít podle čeho zjistit, co skutečně podpora přinesla. Upozornili na to, že ministerstvo sleduje jen výstupy, jako je například délka nových a zmodernizovaných tratí. Podle toho ale nelze zhodnotit, jestli a jak se díky podpoře zvýšil zájem o městskou hromadnou dopravu oproti automobilové, jestli se snížily škodlivé emise nebo jestli se zlepšily a zrychlily spoje ve městech, míní NKÚ. Ministerstvu také vytýká to, že podporu nehodnotí průběžně, ale chce k tomu přikročit až na konci programového období.
Podle ministerstva u hodnocení přínosů obecně platí, že pro posouzení, jak lze hodnotit přínosy infrastrukturních dopravních projektů, je zásadní porozumět úloze a reálným možnostem využití monitorovacích ukazatelů. "Prostřednictvím ukazatelů, jejichž dosažená hodnota musí být vykázána při dokončení projektu, nelze z povahy věci reálně stanovit např. příspěvek projektů ke snížení emisí či přírůstek počtu cestujících, toto je vždy možné až s dostatečným časovým odstupem," uvedl mluvčí. Hodnotící studii resort připravuje, podle Jemelky je její časování logicky stanoveno tak, aby dostatečná část podpořených tramvajových či trolejbusových tratí již byla určitou dobu v provozu, a byly tedy k dispozici i potřebná data.
"Tvrzení 'co zlepšila už vyplacená podpora, nelze říci' tedy vnímáme jako účelově nereflektující realitu, neboť v okamžiku kdy velká část projektů byla dokončena prakticky nedávno, je kvalifikované určení jejich dlouhodobých přínosů prakticky nemožné," doplnil mluvčí resortu.
U administrace projektů kontroloři zjistili, že zprostředkující subjekt, na který ministerstvo delegovalo část svých pravomocí, uzavíral rámcové smlouvy někdy i devět měsíců po schválení podpory. V dalších případech pak smlouvu uzavřel i po více než roce od skončení projektu. Kontroloři ministerstvu vytýkají to, že kvůli tomu si příjemci museli výdaje hradit nejprve sami, přitom výzva k podávání žádostí o podporu uvádí, že peníze na projekt dostanou příjemci před zahájením projektu právě na základě smlouvy. Podle ministerstva je ale situace, kdy je smlouva o financování projektu uzavřena až po skončení jeho realizace, plně v souladu s příslušnými postupy a pravidly. Podotýká, že vždy je nezbytná aktivní součinnost obou smluvních stran. "Žadatel má povinnost předložit žádost o podporu předtím, než je projekt fyzicky dokončen. Díky tomuto pravidlu, které někteří žadatelé v příslušné oblasti již plně využili, mohla nastat také situace, kdy došlo k uzavření smlouvy až jeden rok po ukončení realizace projektu," uvedlo ministerstvo.
