Na lince poradenství, které poskytuje Český červený kříž, Ukrajinci získají hlavně informace a rady o sociálním systému. "Nejčastěji se ptají, jak získat zaměstnání nebo jak postupovat na úřadu práce," řekla Regnerová, podle které má linka až 100 hovorů denně.

Na linku krizové intervence pro Ukrajince, kterou zajišťuje právě spolek Modrá linka, volá o něco méně lidí. Volající často řeší, jestli se mají vrátit na Ukrajinu, kde nechali své blízké, anebo také výchovné problémy s dětmi. Regnerová dodala, že někteří lidé začnou povídat hned, jiní mlčí, mnozí se za volání omlouvají.

"Nejprve se snažíme zjistit, co daný volající potřebuje. Potom s nimi hledáme nejmenší kroky, které by pomohly stabilizovat jeho situaci," řekla Regnerová. Volají převážně dospělí, i když je linka zaměřená i na ukrajinské děti. Regnerová dodala, že většina z volajících odpovědi na své problémy v podstatě zná, ale potřebuje někým nasměrovat.

Nové linky vznikly, protože se zaměstnanci dřívějších služeb nedokázali s Ukrajinci domluvit. „Na začátku napadení Ukrajiny Ruskem nám volalo více Čechů. Věděli jsme, že podobnou podporu budou potřebovat i Ukrajinci, když ale zavolali, nedokázali jsme se s nimi domluvit," připustila Regnerová.

Krizová linka funguje v ruštině a ukrajinštině. "Zaměstnáváme šest rodilých mluvčích. Ukrajinci mluví převážně rusky, někteří z nich ukrajinsky ani neumí. I když jsou z Ukrajiny, bydleli na místech, kde se tímto jazykem nemluvilo," řekla Regnerová. Dodala, že linka sociálního poradenství funguje kromě ruštiny a ukrajinštiny i v maďarštině a romštině.

Modrá linka funguje od roku 1994. Původně vznikla jako linka důvěry pro děti a mládež. Zabývala se problémy spojenými se školou nebo vrstevníky. Letos se z ní stala linka nepřetržitá, zaměstnává přes 20 lidí. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu spolupracovala s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity. Pořádala zaškolení pro učitele ohledně způsobu, jakým mají přistupovat k ukrajinským dětem, které přestoupily do českých tříd.