Stanovení maximálních cen pro domácnosti a podnikatele, o kterém vláda rozhodla v pondělí, je z hlediska hospodářské soutěže považováno za značný zásah do standardního fungování trhu, ale v tomto případě je podle ÚOHS zcela opodstatněné.
"Cenový strop neznamená, že by obchodníci s energiemi jakkoliv mohli koordinovaně slaďovat své ceny, a nemá nijak usnadňovat či nabádat subjekty k cenovým dohodám ani jiným protisoutěžním praktikám," uvedl Mlsna v tiskové zprávě.
Mlsna zdůraznil, že cenový strop stanoví maximální možnou cenu, ne jedinou možnou cenu. "Dodavatelé elektřiny a plynu proto mají a budou moci i přes toto opatření zcela svobodně soutěžit a nepochybně stanovit i cenu nižší než stanovený cenový strop. Zavedení cenového stropu by současně nemělo mít vliv na stávající spotřebitele, kteří mají ceny za dodávky elektřiny a plynu nasmlouvány nižší než stanovený cenový strop," uvedl úřad ve zprávě.
Vývoj na energetických trzích bude úřad nadále sledovat a bude připraven tvrdě zasáhnout proti případným narušením, omezením nebo vyloučením soutěže na těchto trzích, uvedl Mlsna.
Vláda v pondělí oznámila, že domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně 6000 korun za megawatthodinu (MWh), plyn bude stát maximálně 3000 korun za MWh. Jde o opatření proti rekordně vysokým cenám energií. Ve středu vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Kabinet zvažuje daň z neočekávaných zisků u bank, energetických firem a rafinérií. Přesné podmínky dotací by měly být jasné do 1. listopadu.
