Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ÚOHS prošetří možnou kartelovou dohodu provozovatelů čerpacích stanic

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) už obdržel od ministerstva financí podnět, aby prošetřil případnou existenci kartelové dohody provozovatelů čerpacích stanic. Dnes to řekl ČTK mluvčí Úřadu Martin Švanda. Marže na čerpacích stanicích v červenci totiž výrazně vzrostly, zjistilo ministerstvo. Antimonopolní úřad se bude podnětem zabývat.

Ministerstvo také poslalo do užšího připomínkového řízení návrh možné regulace cen pohonných hmot, aby byl k 1. září připraven k podpisu, uvedlo ve čtvrtek v tiskové zprávě. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že kontroly marží budou pravděpodobně pokračovat i po 30. září.

Ceny ropy jsou podle Stanjury nyní na úrovni před únorovým zahájením ruské agrese na Ukrajinu, ceny pohonných hmot se ale u čerpacích stanic v Česku na dřívější hodnoty nevrátily. "Na exponovaných místech ceny neodpovídají tomu, že je to konkurenční boj," uvedl Stanjura. Dodal, že má spíše podezření na kartelovou dohodu.

Kontrolu cen marží považuje Stanjura za prospěšnou pro čerpací stanice a distributory, představuje podle něj transparentní proces. Měla by proto pokračovat. Kdyby začala platit připravená regulace, budou kontroly nezbytné, řekl dále.

"Po zavedení monitoringu cen se ceny držely pod průměrem roku 2021, a to i v měsících květnu a červnu, kdy ceny na čerpacích stanicích rostly vlivem vývoje na evropské burze. Ceny pohonných hmot začaly v červenci klesat. Přesto ministerstvo financí sledovalo, že v tomto měsíci výrazným způsobem vzrostla marže na čerpacích stanicích," uvedlo ministerstvo. Sledovaná marže distributorů paliv a čerpacích stanic v červenci dosáhla u nafty 5,40 koruny za litr, a u benzinu Natural 95 dokonce 5,60 koruny za litr. Průměrná marže loni činila 3,39 Kč u nafty a 2,55 Kč u benzinu.

O zavedení cenové regulace rozhodne ministerstvo v dalších týdnech podle cenového vývoje na trhu. Profesní organizace a distributoři mohou do příštího pátku podávat k návrhu připomínky, řekl Stanjura. Ministerstvo požaduje po čerpacích stanicích, aby reagovaly na pokles vstupních cen rychleji. Připravená regulace určuje maximální výši marže čerpacích stanic a maximální výši ceny u distributorů pohonných hmot. Týká se tedy obou kontrolovaných částí distribučního řetězce, neboť červencová data ministerstva potvrdila výrazné navýšení marže nejen u čerpacích stanic, ale také u distributorů paliv. Resort zaslal návrh regulace České asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a Unii nezávislých petrolejářů, aby se mohly případně technicky připravit.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček potvrdil, že čerpací stanice měly v červenci vyšší marže. Kompenzovaly si tím předchozí měsíce, kdy byly marže naopak velmi nízké. Marže se ale podle něj už snižují na průměrné až podprůměrné hodnoty, ceny pohonných hmot tak již více odrážejí situaci na burze v Rotterdamu, kde výrazně klesly. Regulace marží tak podle něj spíše nenastane, protože k ní už nebude důvod.

Ministerstvo financí spustilo kontroly cen a marží pohonných hmot na celém trhu veřejných čerpacích stanic v polovině března a cenový monitoring následně v červnu rozšířilo o marže distributorů pohonných hmot.

Témata:  ÚOHS čerpací stanice pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

11. července 2025 8:26

Poslední z velkých hvězd je ve Varech. Skarsgård bude v Česku i o víkendu

Do Karlových Varů již ve čtvrtek dorazila poslední z velkých festivalových hvězd, která okoření závěr letošního 59. ročníku filmové přehlídky. Dnes a zítra se mohou přítomní fanoušci kinematografie setkat se Stellanem Skarsgårdem.

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.