Do konce letošního roku bude úsporný tarif fungovat v původní schválené podobě, domácnostem tak ušetří v průměru 4000 korun. V příštím roce ho nahradí schválené stanovení maximálních cen elektřiny a plynu, v zálohách za energie by se mělo zastropování projevit už od letošního listopadu.

"Já připravuji něco, aby vlastně ten úsporný tarif dostál svému jménu," řekl Síkela. Evropa podle něj počítá s tím, že jednotlivé země budou muset s energiemi šetřit. Šetření má být na úrovni EU dobrovolné, v případě určitého mechanismu i na povinné bázi, uvedl Síkela.

"Úsporný tarif by mohl být velmi vhodným nástrojem, který by v případě nějaké úspory nad určitou hranici mohl vlastně formou nějaké vratky motivovat domácnosti k těm úsporám nejen na dobrovolné bázi, ale aby za to byly i finančně odměněny," řekl ministr. Konkrétní úspory by se srovnávaly s předem stanoveným předchozím obdobím.

Vláda se shodla na zavedení cenového stropu na elektřinu a plyn pro maloodběratele. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na 6000 korun za megawatthodinu (MWh). Koncový zákazník by spolu s distribucí měl za elektřinu platit zhruba 7000 až 9000 korun za MWh.

U plynu by strop měl být stanoven na 3000 korun za MWh. Kromě stanovení maximální hranice cen energií vláda počítá také s plánovaným odpouštěním poplatku za obnovitelné zdroje energie (POZE), a to od letošního října po celý příští rok.