Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku je 24 300 železničních a silničních mostů, Havlíček nechá všechny prověřit

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) nechá prověřit stav všech 24.300 železničních a silničních mostů v Česku. Na těch rizikových ve špatném stavu budou přijata mimořádná opatření. Vznikne také pozice, která bude mít bezpečnost všech mostů na starosti. Ministr to řekl na tiskové konferenci po dnešním jednání komise pro bezpečnost na železnici, kterou nedávno ustavil po sérii tragických nehod.

Ministerstvo také chystá zpřísnění dohledu nad strojvůdci, kteří mnohdy překračují limit pracovní doby. V novele drážního zákona, kterou by měla v září projednat Sněmovna, bude zaveden monitoring licencí strojvedoucích, který by měl odhalit skutečnou dobu práce u různých dopravců. Maximální délka směny má být 13 hodin bez zahrnutí režijní jízdy, doba odpočinku pak šest hodin. Novela by také měla umožnit odebrání licence při opakovaném projetí návěstidla.

Podle Havlíčka se pro něj bezpečnost na železnici po dalších nehodách v posledních dnech stala absolutní prioritou a činnost bezpečnostní komise si bere sám na starosti.

V Česku je 6700 železničních mostů. Revize se bude týkat nejen 11.700 mostů ve vlastnictví státu, ale i krajských mostů na silnicích II. a III. třídy. "Nevěřím tomu, že mosty jsou v současnosti pro kraje prioritou, ale chápu to," podotkl.

Vybrané mosty nechával prověřit v roce 2018 Havlíčkův předchůdce Dan Ťok. Revizí prošla zhruba tisícovka mostů, které byly postaveny v 60. až 80. letech. Zkontrolováno bylo asi 400 mostů na železnici a dalších 600 na dálnicích a silnicích. Kontroly se zaměřily především na kanálky, v nichž jsou vedena opěrná lana. Podnět ke kontrole zavdal Doubský silniční most v Karlových Varech, u kterého se při rekonstrukci přišlo na to, že je v horším stavu, než se na základě předchozích revizí čekalo, a musel být nahrazen novým.

Ministerstvo také urychlí práce na zabezpečení železničních přejezdů. Zhruba 500 přejezdů by mělo být zabezpečeno do roku 2022, tedy o pět let dříve, než byl plán. Projekty na 247 přejezdů budou schváleny do konce září. Investice mají dosáhnout jednu miliardu ročně.

Havlíček zopakoval, že stát chce v příštích 20 letech investovat do budování zabezpečovacího systému ETCS na železnici pět miliard korun ročně. Další dvě miliardy korun za rok chce dát v příštích deseti letech na instalaci zabezpečovacího systému do 1368 vlaků. Regionální tratě D3 budou zabezpečené zjednodušeným způsobem. Od soboty na nich začnou platit přísnější opatření spočívající v povinné ohlašovací povinnosti strojvedoucích nebo jízdě načas. Některé tratě D3 s větším provozem by se mohly přesunout do vyšší kategorie. Na 30 úsecích budou instalována nová odjezdová návěstidla.

V posledních týdnech se na železnici stalo několik velkých nehod. Nejtragičtější byl v červenci střet dvou vlaků na Karlovarsku u Perninku, při kterém zemřeli dva lidé a dalších 24 bylo zraněno. Další tragická nehoda se stala u Českého Brodu, kde v polovině měsíce narazil osobní vlak do zadní části nákladního expresu. Při nehodě zemřel strojvedoucí. Příčiny nehod se vyšetřují, podle předběžných zpráv šlo o lidské chyby. Havlíček po nehodách v polovině července inicioval vznik nové expertní komise, která bude každých 14 dnů řešit otázky bezpečnosti na železnicích. V komisi jsou zástupci ministerstva, Drážního úřadu, Správy železnic, Drážní inspekce, státních dopravců a akademické obce.

Ve Mstěticích u Prahy dnes ráno vykolejily vagony poblíž železničního přejezdu. Na vlečce ujelo 32 odstavených vozů, z nich sedm vykolejilo. Poškodily osobní auto, sloup trakčního vedení a drážní budovu, takzvané stavědlo. V Bzenci na Hodonínsku se před 11:00 na přejezdu srazil vlak s osobním autem. Zemřel řidič osobního auta.

Témata:  Karel Havlíček mosty obecně Ministerstvo dopravy České republiky železnice doprava vlaky

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.