V zahraničních vojenských misích se loni vystřídalo 1573 českých vojáků. Ministerstvo obrany za jejich působení zaplatilo 1,57 miliardy korun. Podobně jako v předchozích letech loni nejvíce vojáků působilo v Afghánistánu, Iráku, Mali a v Pobaltí. Uvádí to pravidelná zpráva o nasazení české armády v zahraničí, kterou dnes vládě předloží ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). ČTK to sdělil Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Čeští vojáci byli loni nasazeni v operacích NATO, Evropské unie či OSN, působili také v rámci dalších koalic. Nejvýraznějším českým zapojením do vojenských operací je v posledních letech mise Resolute Support v Afghánistánu, kde čeští vojáci hlídali spojeneckou základnu Bagrám a podíleli se na výcviku afghánských vojáků.
Další významnou oblastí zahraničního působení české armády byla podpora boje proti radikálům z takzvaného Islámského státu v rámci Globální koalice a zapojení se do nové výcvikové mise NATO v Iráku. Po celý loňský rok v Iráku působily výcvikové jednotky Vojenské policie a chemického vojska a do června 2019 také letecký poradní tým.
V Mali loni česká armáda přispívala do výcvikové mise Evropské unie EUTM, kde měla podle Fajnora po Španělsku druhý největší příspěvek. Čeští vojáci se podíleli na výcviku malijských vojáků, ochraně velitelství mise v Bamaku a výcvikového střediska v Koulikoru. Tento týden česká armáda převezme velení této mise.
V Pobaltí pokračovalo zapojení do posílené předsunuté přítomnosti Severoatlantické aliance v Litvě a Lotyšsku. Zároveň česká armáda poslala na estonskou leteckou základnu jednotky se stíhacími letouny Gripen na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států.
Vojáci se zapojili i do misí na Sinaji, na Golanech nebo na Balkáně. Kromě toho měla armáda připraveny síly a prostředky pro případnou aktivaci pohotovostních sil NATO a EU. Pro nasazení v operacích Sil rychlé reakce NATO, včetně Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), bylo vyčleněno 1200 osob a do Bojového uskupení EU (EU Battlegroup) tvořeného státy V4 600 vojáků.
Vyslání vojáků do zahraničí schvaluje vláda a Parlament jednou za dva roky. Aktuální mandát končí na konci roku, návrh dalšího vojenského působení na misích již vláda Parlamentu postoupila. Tento týden se jím bude zabývat sněmovní výbor pro obranu. Podle návrhu by i nadále měli být čeští vojáci v Afghánistánu, Mali, Pobaltí či Iráku. V roce 2021 by mohlo být do misí vysláno v jednu dobu až 851 vojáků, o rok později téměř o 100 více. Nyní může mít armáda v zahraničních misích až 1096 vojáků. Vojáci se v misi střídají, zpravidla po šesti měsících. Reálně jich tak armáda do zahraničí během roku vyšle více.
Témata: Armáda České Republiky, Lubomír Metnar, Ministerstvo obrany České republiky, Česká republika
Související
20. listopadu 2024 20:35
15. srpna 2024 17:50
17. července 2024 19:24
3. července 2024 18:09
17. června 2024 15:53
25. února 2024 16:14
