reklama

Teplo vznikající v jaderné elektrárně by mohlo Brno zbavit závislosti na plynu. Rozhodnutí o tom, zda horkovod budovat, má padnout na konci roku.

"Z mého pohledu je to naprosto zásadní projekt, vidím ho jako prioritní. V poslední době, kdy prudce narůstají ceny energií, tak je pro mě skutečně velmi důležité, aby Brno bylo energeticky soběstačné," řekla Vaňková.

Analýzy záměru horkovodu se podle ní ještě nedostaly k ekonomických modelům, ani k tomu, kdo bude stavbu investovat. "Nicméně, pokračuje to velmi rychle, doufáme, věříme, že už v září bychom měli mít nějaké další výstupy," řekla Vaňková. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš už dřív uvedl, že stavba by měla stát vyšší jednotky miliard korun.

Desítky let starý záměr oživila situace na trhu s plynem i obavy o jeho dostupnost. Městská společnost Teplárny Brno a energetická společnost ČEZ uzavřely memorandum o spolupráci na přípravě horkovodu 20. června. Horkovod by mohl být v provozu do deseti let.

Brno je v současnosti závislé na dodávce plynu z 80 procent, přičemž Česko je závislé na ruském plynu z 97 procent. V nejbližších letech Brno dokončí instalaci třetího kotle v areálu SAKO Brno a také instalaci kotle na dřevní štěpku v Teplárnách Brno, což sníží závislost města na 50 procent. Polovina roční spotřeby jsou dva miliony GJ tepla ročně. A právě tento objem má zajistit dukovanská elektrárna. Horkovodní potrubí vedoucí do Bosonoh má být dlouhé 42 kilometrů, dalších 20 kilometrů bude mít potrubí na obchvatu města.

O horkovodu se uvažovalo již v 80. letech minulého století, kdy se elektrárna zahájila provoz. Před deseti lety už se projekt připravoval, ale nakonec byl pozastaven. Kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný.

Výhodou projektu je to že s ním počítají územně plánovací dokumentace Vysočiny, Jihomoravského kraje i přibližně čtyřsettisícového Brna. Horkovod má vést přes Oslavany, jeho trasa počítá také se dvěma tunely pod horou Holedná, jeden z nich, tunel Chochola, už je hotový, druhý je hotový zčásti.